Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) vládě navrhne, aby odložila rozhodnutí o prolomení těžebních limitů na dole ČSA na rok 2020. Omezení těžby na dole Bílina by chtěl prolomit hned.
Mládkův záměr s limity: Bílinu prolomit hned, ČSA odložit o pět let
GALERIE
videogallery_543975
„Je zapotřebí rozhodnout o prolomení limitů na dole Bílina v roce 2015. Bez prolomení nebude zajištěno zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen,“ uvedl ministr Jan Mládek na dnešní tiskové konferenci. „Co se týče prolomení limitů na dole ČSA, navrhnu, aby toto rozhodnutí bylo odloženo do roku 2020.“
Kabinet v současnosti řeší, k jaké ze čtyř variant ohledně těžby uhlí na severu Čech se přikloní, jasné slovo by měl dát počátkem podzimu.
Budoucnost hnědouhelných dolů v severních Čechách
- Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
- Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
- „Malá armáda“ - prolomení na dole Bílina a částečné prolomení na ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
- „Velká armáda“ - Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)
Těžební limity
Odboráři i zaměstnavatelé se opakovaně přimlouvají za úplné prolomení limitů, vláda k rozhodnutí potřebuje pro to podklady z ministerstva průmyslu a obchodu, jehož šéf Jan Mládek dvě dílčí studie právě dnes prezentoval; týkaly se socioekonomického dopadu těžby a teplárenských a energetických záležitostí.
Podle Mládka by bylo vhodné prolomit limity, jež zkraje devadesátých let prosadila Pithartova vláda, na dole Bílina a s rozhodnutím o těžbě na dole ČSA počkat až do roku 2020. V případě Bíliny argumentuje tím, že je prolomení nezbytné pro zajištění dodávek tepla, zásah do krajiny podle něj navíc nebude tak dramatický, protože na rozdíl od dolu ČSA nestojí těžařům v cestě lidská sídla, ale pole. Vláda by měla další těžbu na Bílině podmínit tím, že vytěžené uhlí bude dodáváno přednostně teplárnám.
Kalkulovat s koncem Dukovan je předčasné, soudí Dana Drábová
V úvahách o rozšíření hnědouhelné těžby na ČSA se ministr odvolává na aktualizovanou energetickou koncepci; podle Mládka bude v rozhodnutí o dole hrát roli prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany, které by žádoucí dodávky elektrické energie pokrylo. Uvedl, že podle jeho informací není Státní úřad pro jadernou bezpečnost připraven prodloužit fungování jaderných bloků v Dukovanech o 20, ale jen o deset let. „Může se stát, že mezi lety 2025 až 2035 nebude k dispozici výkon stávajících Dukovan a nové bloky ještě nebudou v provozu,“ řekl dnes Mládek. „Pokud příprava výstavby a výstavba nových jaderných bloků půjdou podle plánu, tak bychom se podle všeho bez uhlí z dolu ČSA obešli.“ Důl ČSA podle ministra bude moct i bez prolomení limitů fungovat do roku 2025.
Drábová: Povolení pro Dukovany se bude řešit za 10 let (zdroj: ČT24)
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová reagovala tím, že úřad zatím vždy vydával Dukovanům i druhé české elektrárně v Temelíně rozhodnutí jen na deset let. O tom, jak úřad následně rozhodne v roce 2025, je podle ní předčasné mluvit. Dodala, že pokud bude politická vůle, mohou Dukovany z technického hlediska pracovat do rozmezí let 2035 a 2040. „Paní Drábová ovšem nedodala, že musí být politická vůle v celé Evropské unii,“ podotkl v Ekonomice ČT24 ministr. Sám doufá, že Dukovany rovněž fungovat budou. Protože to ale není jisté, navrhl prý odložení rozhodnutí prolomit limity na dole ČSA do roku 2020, kdy by už okolnosti mohly být jasnější.
Odklad rozhodnutí o ČSA? Nejistota, říká starosta Jiřetína
Roli zde hraje také osud uhelné elektrárny Počerady. „Nejistota je dána tím, že firma ČEZ nejprve chtěla provozovat do roku 2050 a teď se hovoří o případném zavření v roce 2024,“ konstatoval Mládek na dnešní tiskové konferenci.
Edvard Sequens ze sdružení Calla:
„Ministr Mládek si asi otevřel staré noviny. Argumentace severočeské uhlí nebo nové reaktory je retro návrat do devadesátých let.“
„Rozhodovat o prolomení limitů nejdřív v roce 2015 a pak znovu v roce 2020 je ještě absurdnější než celá debata, která se o již jednou uzavřeným rozhodnutím vlády z roku 1991 uskutečnila, reagoval starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených). “Ministr předložil polovičaté řešení, které nechává Jiřetínské na dalších pět let v obrovské nejistotě."