Mládkův záměr s limity: Bílinu prolomit hned, ČSA odložit o pět let

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) vládě navrhne, aby odložila rozhodnutí o prolomení těžebních limitů na dole ČSA na rok 2020. Omezení těžby na dole Bílina by chtěl prolomit hned.

„Je zapotřebí rozhodnout o prolomení limitů na dole Bílina v roce 2015. Bez prolomení nebude zajištěno zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen,“ uvedl ministr Jan Mládek na dnešní tiskové konferenci. „Co se týče prolomení limitů na dole ČSA, navrhnu, aby toto rozhodnutí bylo odloženo do roku 2020.“

Kabinet v současnosti řeší, k jaké ze čtyř variant ohledně těžby uhlí na severu Čech se přikloní, jasné slovo by měl dát počátkem podzimu.

Budoucnost hnědouhelných dolů v severních Čechách

  • Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  • Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  • „Malá armáda“ - prolomení na dole Bílina a částečné prolomení na ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  • „Velká armáda“ - Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)
Těžební limity
Zdroj: ČT24

Odboráři i zaměstnavatelé se opakovaně přimlouvají za úplné prolomení limitů, vláda k rozhodnutí potřebuje pro to podklady z ministerstva průmyslu a obchodu, jehož šéf Jan Mládek dvě dílčí studie právě dnes prezentoval; týkaly se socioekonomického dopadu těžby a teplárenských a energetických záležitostí.

Podle Mládka by bylo vhodné prolomit limity, jež zkraje devadesátých let prosadila Pithartova vláda, na dole Bílina a s rozhodnutím o těžbě na dole ČSA počkat až do roku 2020. V případě Bíliny argumentuje tím, že je prolomení nezbytné pro zajištění dodávek tepla, zásah do krajiny podle něj navíc nebude tak dramatický, protože na rozdíl od dolu ČSA nestojí těžařům v cestě lidská sídla, ale pole. Vláda by měla další těžbu na Bílině podmínit tím, že vytěžené uhlí bude dodáváno přednostně teplárnám.

Kalkulovat s koncem Dukovan je předčasné, soudí Dana Drábová

V úvahách o rozšíření hnědouhelné těžby na ČSA se ministr odvolává na aktualizovanou energetickou koncepci; podle Mládka bude v rozhodnutí o dole hrát roli prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany, které by žádoucí dodávky elektrické energie pokrylo. Uvedl, že podle jeho informací není Státní úřad pro jadernou bezpečnost připraven prodloužit fungování jaderných bloků v Dukovanech o 20, ale jen o deset let. „Může se stát, že mezi lety 2025 až 2035 nebude k dispozici výkon stávajících Dukovan a nové bloky ještě nebudou v provozu,“ řekl dnes Mládek. „Pokud příprava výstavby a výstavba nových jaderných bloků půjdou podle plánu, tak bychom se podle všeho bez uhlí z dolu ČSA obešli.“ Důl ČSA podle ministra bude moct i bez prolomení limitů fungovat do roku 2025.

30 minut
Drábová: Povolení pro Dukovany se bude řešit za 10 let
Zdroj: ČT24

Předsedkyně SÚJB Dana Drábová reagovala tím, že úřad zatím vždy vydával Dukovanům i druhé české elektrárně v Temelíně rozhodnutí jen na deset let. O tom, jak úřad následně rozhodne v roce 2025, je podle ní předčasné mluvit. Dodala, že pokud bude politická vůle, mohou Dukovany z technického hlediska pracovat do rozmezí let 2035 a 2040. „Paní Drábová ovšem nedodala, že musí být politická vůle v celé Evropské unii,“ podotkl v Ekonomice ČT24 ministr. Sám doufá, že Dukovany rovněž fungovat budou. Protože to ale není jisté, navrhl prý odložení rozhodnutí prolomit limity na dole ČSA do roku 2020, kdy by už okolnosti mohly být jasnější.

Odklad rozhodnutí o ČSA? Nejistota, říká starosta Jiřetína

Roli zde hraje také osud uhelné elektrárny Počerady. „Nejistota je dána tím, že firma ČEZ nejprve chtěla provozovat do roku 2050 a teď se hovoří o případném zavření v roce 2024,“ konstatoval Mládek na dnešní tiskové konferenci.

Edvard Sequens ze sdružení Calla:

„Ministr Mládek si asi otevřel staré noviny. Argumentace severočeské uhlí nebo nové reaktory je retro návrat do devadesátých let.“

„Rozhodovat o prolomení limitů nejdřív v roce 2015 a pak znovu v roce 2020 je ještě absurdnější než celá debata, která se o již jednou uzavřeným rozhodnutím vlády z roku 1991 uskutečnila, reagoval starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených). “Ministr předložil polovičaté řešení, které nechává Jiřetínské na dalších pět let v obrovské nejistotě."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...