Koho na dovolené trápí příliš jednotvárná strava, hluční sousedé, hodiny čekání na letišti při zpožděném letu nebo třeba plesnivý pokoj plný hmyzu, může se domoci kompenzace. Klienti cestovních kanceláří mají právo na odškodnění, i když na dovolenou vycestují, ale nedostanou to, co cestovní kancelář ve smlouvě slibovala. V mnoha zemích západní Evropy se řídí frankfurtskou tabulkou slev, jako pomůcka se doporučuje i v Česku.
Česká republika zatím nepřijala žádné usnesení definující přesné postihy za nesplnění kvality služeb dohodnutých mezi cestovními kancelářemi a jejich klienty, byť podmínky upravil nový občanský zákoník. Reklamovat zájezd je možné písemně měsíc po příjezdu. Dobré je začít řešit problém hned na místě, třeba s delegátem, který jej písemně potvrdí. Sdružení ochrany spotřebitelů doporučuje jako inspiraci pro určení výše nároku při reklamaci zájezdu tabulku, která byla vytvořena zemským soudem ve Frankfurtu v roce 1985.
Pokud je klient cestovní kanceláře ubytován jinde, než bylo slíbeno, může žádat až o čtvrtinovou slevu z ceny dovolené. Za nedostatky na pokoji, jako jsou plíseň nebo brouci, může zákazník v případě závažného rozsahu navrhnout až padesátiprocentní slevu, stejně tak v případě úplného neposkytnutí jídla. Za zkažené jídlo by mohla cestovní kancelář slevit z ceny zájezdu skoro třetinu. Nepozdává-li se někomu na dovolené rozmanitost stravy, je na místě žádat o slevu pouze pětiprocentní.
Na odškodnění mají právo i lidé, kterým se zpozdí let. V takovém případě záleží na vzdálenosti cílové destinace a době čekání. Pokud má letadlo, které letí méně než 1500 kilometrů, zpoždění alespoň tři hodiny, má klient letecké společnosti nárok na 250 eur, pokud cestuje do vzdálenosti větší než 3500 kilometrů a zpoždění je přinejmenším čtyřhodinové, měl by dostat zpět až 600 eur.
Ne vždy ale chtějí cestovní kanceláře kompenzaci vyplácet. Třeba Michaela Mazancová se musela po prvotním zamítnutí stížnosti sama obrátit na právníky. Až pak dostala peníze zpět. Zaplatila si totiž tříhvězdičkový hotel, ale na místě zjistila, že je dvouhvězdičkový. „Když přestali uklízet a nebylo možné donutit personál, aby uklízel, měnil prádlo a podobně, tak jsem šla za delegátkou,“ vzpomíná Michaela Mazancová na dovolenou, kterou by již znovu prožít nechtěla.
