Věřitelé chtějí Řecku prodloužit záchranný program. Atény jsou proti

Brusel – Jednání mezi Řeky a věřiteli jsou stále bez výsledku a konec června, dokdy měla být dohoda uzavřena, je už za několik dní. Doteď věřitelé odmítali, že by byli ochotni záchranný program prodloužit, to se ale zřejmě změnilo. Podle agentury Reuters je totiž právě prodloužení o pět měsíců až do konce listopadu součástí návrhu, který se chystají věřitelé předložit ministrům financí eurozóny. Řecko tento návrh prý odmítlo - nabízené finance na splátky dluhů Aténám nestačí.

Eurozóna by mohla podle věřitelů během této doby pomoci zemi se splácením dluhů. Použily by se k tomu peníze, které jsou nadále dostupné v rámci současného záchranného programu pro Řecko.

Celkově by tak měla vláda Alexise Tsiprase k dispozici 16,3 miliardy eur. Úvěrový program pro Řecko totiž vyprší příští týden v úterý. Kdyby Atény nepožádaly o jeho prodloužení, peníze, které jsou v něm stále k dispozici, by byly smazány. Finanční pomoc by Řecko mohlo dostat ve čtyřech vlnách podle toho, jak by se Aténám dařilo plnit dohodnuté podmínky.

  • Zmíněnou částku 16,3 miliardy eur tvoří z velké části peníze vyčleněné nyní na rekapitalizaci řeckých bank (10,9 miliardy eur). Dále zahrnuje zbývající tranši ze záchranného fondu eurozóny (1,8 miliardy) a 3,6 miliardy eur ze zisků z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky za loňský a letošní rok.

Plán počítá s vytvořením zvláštního účtu vyhrazeného pouze pro obsluhu dluhu. Na něj by mohla odejít již první tranše ve výši 1,8 miliardy eur. To by Aténám umožnilo vyhnout se platební neschopnosti, která jim hrozí, pokud do úterý neuradí dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu.

  • „Prodloužení programu představuje mnohem jednodušší cestu, jak ten problém na mnoho měsíců vyřešit,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) s tím, že by to bylo velmi pragmatické řešení.

Peníze by v tomto případě pocházely ze zisků z nákupu řeckých dluhopisů ECB. Uvolnění těchto peněz by ale bylo vázáno na to, aby řecký parlament schválil dohodu s mezinárodními věřiteli a první balík zákonů o provedení ekonomických reforem. S poskytnutím těchto peněz by byl předtím třeba souhlas parlamentů zemí eurozóny.

Oettinger: Dohoda musí být do pěti dnů. Nebo Řecko opustí eurozónu

Podle serveru deníku Ta Nea, který se odvolává na zdroje z řeckého kabinetu, „žádná finanční dohoda nemůže fungovat v rámci (nynějšího) návrhu institucí, přičemž navrhovaný finanční rámec není dostačující“. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.

Ministři financí eurozóny se budou řeckou krizí opět zabývat tuto sobotu. Zatímco euroskupina doufá, že Atény přijdou s odpovědí, zda návrhy věřitelů přijímají čin nikoli, řečtí vyjednávači plánují podle řeckých médií přijít s novými protinávrhy.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala řeckého premiéra Alexise Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“ a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.

Řecký dluh je udržitelný, tvrdí analýza

Řecký dluh sice kvůli zastavení reforem v Aténách neklesne tak, jak podle původní dohody s věřiteli měl, celkově ale zůstává udržitelný a věřitelé z něj nebudou muset nic odepisovat. Plyne to z analýzy udržitelnosti řeckého dluhu, kterou dostali ministři financí eurozóny a kterou získala i agentura Reuters. Závěr zprávy se shoduje s tím, k čemu minulý týden dospěl záchranný fond ESM, který rovněž označil řecký státní dluh i přes zdánlivě vysokou úroveň za udržitelný.

Podle dohody o druhém záchranném balíku pro Řecko z roku 2012 měl řecký dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP) klesnout z dnešních zhruba 175 procent do roku 2020 na 124 procent a do roku 2022 pod 110 procent. Kvůli nepříznivému vývoji od lednového nástupu krajně levicové řecké vlády už ale tyto cíle dosažitelné podle zprávy nejsou. „Hlavními příčinami negativního vývoje je zhoršení ekonomického růstu, změna ve směřování bilance primárního rozpočtu (bez zahrnutí obsluhy dluhu), nižší příjmy z privatizace a možná dodatečná potřeba financovaní bankovního sektoru,“ uvádí analýza.

Podle nejoptimističtějšího ze tří scénářů, kdy by ještě Atény udělaly vše, co podle dohod měly, by mohl řecký dluh nyní klesnout na 124 procent až v roce 2022. Při pouze částečném uskutečňování reforem by se dluh snížil na 135 procent a v nejhorším případě, který Mezinárodní měnový fond (MMF) označuje za nejpravděpodobnější, by do sedmi let sestoupil jen na 142 procent HDP.

Příběh řecké krize

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Program pro sedmnáctileté řidiče pod dohledem se osvědčil

Řidičský průkaz už získalo víc než pětatřicet tisíc sedmnáctiletých. Jedenáct tisíc z nich od začátku roku a zájem podle ministerstva dopravy narůstá. Program, který umožňuje nezletilým řídit pod dohledem mentora, se osvědčil i podle policie, nehodu letos zavinilo jen osm takto mladých šoférů. Žadatele neodrazují ani ceny – nejvíce zaplatí v Praze, průměrná cena kurzu zde činí 25 400 korun. Naopak nejnižší jsou v Plzeňském kraji.
před 7 hhodinami

USA uvalí na zboží z EU třicetiprocentní clo, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent, uvedla agentura Reuters. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát si od letiště vezme dividendu dvě miliardy korun

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o osmdesát procent, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejde o ekonomické cíle, míní o amerických clech Rusnok. Je to chaos, říká Hnát

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.
11. 7. 2025

Kanada bude čelit clu ve výši 35 procent, EU brzy dostane dopis, oznámil Trump

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu, který chce do uvedeného data s Washingtonem ještě jednat. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
11. 7. 2025

Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.
11. 7. 2025

Bitcoin pokračuje v růstu na další rekordy, překonal hranici 118 tisíc dolarů

Cena bitcoinu v pátek pokračuje v prudkém růstu. Kolem 8:30 SELČ se vyšplhala na další rekord, za posledních 24 hodin posílila zhruba o sedm procent a dostala se nad 118 tisíc dolarů (2,49 milionu korun), vyplývá z údajů kryptoměnové burzy CoinDesk. Výrazně zpevňují i další kryptoměny.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025
Načítání...