Junckerův investiční balíček prošel europarlamentem. Ve hře je 8 bilionů

Brusel – Evropský parlament (EP) schválil pravidla fungování Evropského fondu strategických investic (EFSI). Fond je v podstatě základním pilířem takzvaného Junckerova investičního plánu, který má v příštích třech letech získat ze soukromých a veřejných investic až 315 miliard eur (8,6 bilionu korun). S návrhem na zřízení fondu přišla Evropská komise loni v listopadu.

Cílem investičního plánu je podpořit financování životaschopných investic v Evropské unii. Pro přijetí pravidel hlasovalo 464 z celkem 624 poslanců. Návrh ještě musí schválit Rada ministrů. Ta už ale vyjádřila podporu návrhu 9. června a očekává proto, že návrh projde komisí hladce. Plán by tak mohl vstoupit v platnost začátkem července a EFSI by měl začít fungovat do září.

„Junckerův plán je inovativním nástrojem, který v Evropě významně podpoří investice,“ uvedl v prohlášení zpravodaj výboru pro rozpočet José Manuel Fernandes. Plánu se přezdívá Junckerův podle šéfa EK Jeana-Clauda Junckera. „Na investice se v rámci plánu vynaloží 240 miliard eur a dalších 75 miliard půjde na podporu páteře naší ekonomiky: malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a představují 99 procent podniků v Evropě,“ dodal.

  • "Evropský parlament připravil půdu pro investice, které Evropa naléhavě potřebuje. Zajistili jsme, že místo ohlížení se do minulosti bude EU investovat do modernizace svého hospodářství," dodal zpravodaj výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Udo Bullmann.

Fond EFSI má mít k dispozici celkem 21 miliard eur, především z peněz Evropské investiční banky (EIB) a záruk z rozpočtu EU.

Co si europarlament v návrhu na zřízení fondu prosadil?

  • Omezení rozsahu škrtů, které se dotýkají programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a nástroje na propojení Evropy (CEF – propojení energetických, dopravních a digitálních sítí v EU) o jednu miliardu eur. Příspěvek dvou ze tří zdrojů financování garancí EU v rámci investičního plánu tak bude představovat částku 2,2 miliardy eur, respektive 2,8 miliardy eur. Každý z těchto dvou programů si tak v porovnání s původním návrhem bude moci ponechat ve vlastním rozpočtu o 500 milionů eur více.
  • Garance, že chybějící jedna miliarda eur, kterou poslanci zachránili pro Horizont 2020 a CEF, bude nahrazena z nevyužitých finančních prostředků EU z let 2014 a 2015.
  • Právo Evropského parlamentu schvalovat jmenování generálního ředitele a zástupce generálního ředitele investičního fondu.
  • Zveřejňování seznamu schválených projektů.
  • Definice kritérií pro výběr projektů a seznamu projektových cílů, které by měly zajistit, že vybrané projekty budou v souladu s obecnými prioritami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...