Úhradu nákladů na poskytování základních služeb měl původně zajišťovat kompenzační fond, do kterého měli přispívat všichni operátoři na trhu podle svého podílu, tedy nejvíce Česká pošta. Vládou ale prošel návrh novely poštovního zákona, která úhradu převádí na stát. Kvůli tomu se dostali do sporu ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Babiš požadoval stanovení maximální výše kompenzace, což se mu nakonec podařilo prosadit.
Výpočet čistých nákladů vychází z modelu chování pošty v situaci, kdy by neměla povinnost poskytovat základní poštovní službu. Pošta je na základě licence povinná na celém území Česka zajišťovat například dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů a poštovních balíků do deseti kilogramů nebo doručovat poštovní poukázky.
Pošta v žádosti uvedla, že v případě, kdy by jí nebyly uloženy licenční povinnosti, zredukovala by počet poboček na téměř jednu pětinu oproti současnému stavu, tedy provozovala by jen 692 poboček, a frekvenci doručování by v některých oblastech snížila z každodenního na doručování obden. „Prvostupňové rozhodnutí vyhodnotilo tento alternativní scénář jako nerealistický, když konstatuje, že nelze předpokládat, že by podnik přistoupil k tak masivní redukci pobočkové sítě, včetně rušení těch provozoven, které jsou ziskové,“ uvedl mluvčí ČTÚ Martin Drtina.
Pošta provozuje 3200 poboček. Loni podniku klesl zisk o pětinu na 241 milionů korun. Letos počítá se ziskem 50 milionů korun, ale jen v případě, že dostane kompenzaci za poskytování základních služeb.