Praha - V Česku zřejmě bude zaveden takzvaný kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba. Schválila to dnes sněmovna. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent. O každé žádosti firem o tuto podporu by rozhodoval kabinet.
Kurzarbeit míří do finále
Kurzarbeit prošel sněmovnou (zdroj: ČT24)
Kurzarbeit prošel na základě 120 hlasů ze 156 přítomných členů dolní komory na návrh sociálního výboru do vládní novely zákona o zaměstnanosti. Proti bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS, obávají se případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů, otevření prostoru pro možnou korupci a deformace trhu. „V tržní ekonomice podniky nabírají a propouštějí podle toho, kolik mají práce a ty podmínky by měly být pro všechny stejné,“ reagoval 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Odbory přijetí kurzarbeitu vítají a s argumenty pravicové opozice nesouhlasí. „Myslíme si, že to ochrání velké množství pracovních míst v situacích, kdyby mohlo hrozit něco podobného, jako byla krize nebo hrozící sankce, které mohly mít poměrně fatální důsledky na zaměstnanost,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
- „Ten princip spočívá v tom, že zaměstnavatel sice přijde o zakázky dočasně ale s perspektivou, že po několika měsících už to bude zase v pořádku a ty zaměstnance si ponechá,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
A proti nejsou ani zaměstnavatelé. „Já jsem rád, že to bude uzákoněno v české legislativě. Je pravda, že to budou využívat spíš střední a velké podniky. Pro malý podnik, který nemá dost lidí, aby to zadministroval, to tak využitelné nebude,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zaměstnavatelům se ale nelíbí konkrétní parametry kurzarbeitu a chtějí o nich ještě diskutovat.
Porovnání měsíčních nákladů pro stát
Debata trvala asi půldruhé hodiny. ODS ale neuspěla s návrhem vrátit předlohu k novému projednání do výborů, ač tento postup podpořil v debatě i předseda hospodářského výboru z koaličního ANO Ivan Pilný. Jde podle něho o závažný zásah do ekonomiky. „Novela nebyla řádně projednána,“ uvedl Pilný.
Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) si ale mohl kdokoliv z poslanců projednání návrhu ve výborech vyžádat už dřív. Norma především předpokládá, že členové obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Alena Nohavová (KSČM) uspěla v dolní komoře s návrhem vypustit z okruhu těchto lidí členy bytových družstev. Předloha míří k posouzení do Senátu.
Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.