Všichni důchodci letos dostanou jednorázový příspěvek 600 korun

Praha - Místo vyšší valorizace penzí v příštím roce se předsedové koaličních stran dohodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, který by měli důchodci dostat na konci letošního roku. Potvrdil to ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Celkové náklady pro státní pokladnu vyčíslil na 1,7 miliardy korun. V příštím roce se budou penze valorizovat podle zákona, tedy o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v pondělí navrhla vládě valorizovat od ledna 2016 důchody o 1,8 procenta, v průměru asi o 200 korun (stejně rostly i od letošního ledna). Taková částka ale jde nad rámec zákona, což vadilo zbytku koalice.

Už v pondělí tak začaly padat návrhy, že by mohli penzisté místo vyšší valorizace dostat jednorázový příspěvek. Zmínil to šéf lidovců Pavel Bělobrádek i ministryně práce Marksová. Podle představ ČSSD by měli senioři příspěvek ve výši 600 korun obdržet v prosinci letošního roku. Napřesrok by jim pak penze vzrostly pouze v mezích, které stanoví zákon - o inflaci a třetinu růstu reálných mezd (průměrně 100 korun).

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že mimořádný příplatek pro všechny důchodce navrhla jeho strana, když se ukázalo, že se zvýšením o 1,8 procenta nesouhlasí její koaliční partneři. „Já jsem rád, že s tímto návrhem koaliční partneři souhlasí, a proto jsem dnes požádal paní ministryni Marksovou, aby připravila konkrétní návrh zákona,“ avizoval ministerský předseda.

Díky vyššímu růstu si to rozpočet může dovolit

Jak předeslal poslanec Jan Volný, takové řešení je pro hnutí ANO přijatelné, protože se jedná o paušál na každého důchodce a peníze na příspěvek půjdou ještě z letošního rozpočtu - potřebných zhruba 1,7 miliardy korun vláda vezme z úspor, které vzniknou díky vyššímu hospodářskému růstu. „Použijeme například část finančních prostředků, které se ušetří na nevyplacené podpoře v nezaměstnanosti,“ objasnil Sobotka.

Také lidovci souhlasí s tím, aby se příští rok valorizovalo podle zákona a letos se přidaly penzistům nějaké peníze navíc. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je lepší jednorázová částka podle možností rozpočtu, než „přidávat po dvacetikoruně měsíčně“.

„Určitě je to dobrá zpráva pro naše seniory. Samozřejmě bychom ale byli rádi, kdyby se podařilo prosadit to zvýšení důchodů o 200 korun měsíčně. Bude to předmětem dalšího jednání,“ dodal předseda rozpočtového výboru sněmovny Václav Votava (ČSSD).

Rada seniorů je nicméně spokojená jen částečně. „Aby došlo k náhradě toho, o co důchodce připravil pravicový kabinet, bylo by potřeba v příštím roce valorizovat o tři procenta. Takže jsme více podporovali návrh paní ministryně Marksové. Na druhou stranu chápu, že státní rozpočet má svoje limity,“ reagoval místopředseda rady Milan Taraba. Vyšší příjmy důchodců podle něj státnímu rozpočtu zpětně pomůžou, protože se zvýší spotřeba a sníží se sociální dávky. Taraba také ocenil, že částka bude pro všechny důchodce stejná.

Nesystémové a populistické, zní zprava

Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková (TOP 09) sníženou valorizaci z doby pravicových vlád hají. „Z důvodu krize bylo nutné přiškrtit výdaje státního rozpočtu,“ vysvětlila poslankyně (důchody se za Nečasovy vlády valorizovaly pouze o třetinu růstu mezd a třetinu inflace, nikoliv o celou inflaci). Vyplacení jednorázové částky ve výši 600 korun označila Chalánková za populistické rozhodnutí, kterým si vláda jen kupuje voliče. „Bez ohledu na budoucnost, po nás potopa,“ glosovala místopředsedkyně poslanců TOP 09.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček míní, že při lepším hospodaření by si kabinet vyšší variantu valorizace penzí mohl dovolit. „Jednorázový příspěvek ve výši 600 korun nic neřeší a podle mého názoru je i nedůstojný. Ukazuje na neschopnost vlády přistupovat k penzím systematicky a s hlubší úvahou.“

Pokud důchody porostou podle zákona (zhruba o jedno procento), státní kasu to vyjde na 3,5 miliardy korun. Vyplacení jednorázového příplatku pak bude stát celkem 1,7 miliardy, které ovšem půjdou ještě z letošního rozpočtu. Kdyby se příští rok přidávalo nad rámec zákona (zmíněných 1,8 procenta), náklady by dosáhly 6,9 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...