Nedohoda na minimální mzdě - odbory, vláda i firmy chtějí něco jiného

Praha - Tripartita neúspěšně jednala o zvýšení minimální mzdy. Ministerstvo práce navrhuje zvýšení o 700 korun. Podle firem je to moc, podle odborů naopak málo. Definitivně rozhodne koaliční rada. Nejnižší plat - aktuálně 9 200 korun měsíčně - pobírá zhruba 100 tisíc lidí. Česko má nyní nižší minimální mzdu než všichni jeho sousedé. Premiér Bohuslav Sobotka už dřív prohlásil, že její nárůst podporuje.

Odboráři požadují, aby minimální mzda od příštího roku rostla pravidelně o tisíc korun, vláda chce dát o 300 korun méně. Sobotkův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal, že by se minimální mzda měla postupně přiblížit dvěma pětinám té průměrné - loni odpovídala 33 procentům, letos by se nejspíš měla dostat přes 34,5 procenta.

Růst o 700 korun každý rok by ale podle propočtů na daný slib nestačil ani v roce 2020. „Podle našeho soudu je to porušení programového prohlášení. Vláda dala písemně najevo, že chce dosáhnout 40procentního podílu mezi minimální a průměrnou mzdou, a to není při takovém tempu možné dohodnout. Předpokládám, že nebudou chtít při navyšování žádné zuby. Pokud by to bylo ve výši 700, tak se dostanou hluboko pod tuto hodnotu,“ konstatoval Josef Středula, předseda ČMKOS. 

Předseda ČMKOS Josef Středula

„Obáváme se, že vláda bude mít co vysvětlovat, když její rozhodnutí bude pod úrovní tisíce korun. Za nejrozumnější investici považujeme investici do lidí. Navýšení v této oblasti pokládáme za naprosto logické - jsou to prostředky, které neopustí Českou republiku.“

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24/MPSV

Podle Hospodářské komory je požadavek odborů absurdní. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zdůraznil, že nárůst minimální mzdy o 1000 korun by znamenal její navýšení o 10,9 procenta. Řada podniků se přitom teprve nedávno vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Mezi jednotlivými sektory navíc existují výrazné rozdíly a skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství, upozornil Hanák.

  • Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: "Víte, co to je o 11 procent zvednout mzdy, když zatím rostou někde mezi 2,5 a 3 procenty? Domluvili jsme se, že v krizi nebudeme zvedat minimální mzdu a udržíme zaměstnanost – to byl hlavní cíl, který byl správný."

Zástupci zaměstnavatelů souhlasí jen s polovičním navýšením – odmítají tak i vládní návrh. „Těch 700 pro nás přijatelné není. Je potřeba, aby výše minimální mzdy byla v souladu s produktivitou práce a s růstem HDP,“ podotkl Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Jedním z argumentů, proč minimální mzdu nezvyšovat, byla i hrozba propouštění. Jenže i když se už letos zvýšila o 700 korun, nezaměstnanost nestoupla - naopak. Podle ODS je to zásluha rostoucí ekonomiky. „Zejména ty nízkopříjmové minimální mzda poškozuje a posílá je ve velkém množství na úřady práce,“ míní ekonomický expert ODS Jan Skopeček.  

Pavel Páral, šéfkomentátor Eura

„Požadavek odborů je bezesporu absurdní. Nemá to žádnou oporu v reálném vývoji ekonomiky. Celá ta minimální mzda je trošku absurdní instrument – je otázkou, k čemu je dobrá. Nikde na světě se neukázalo, že by v zemích, které mají minimální mzdu v jakékoli výši, měli nekvalifikovaní lidé lepší životní úroveň a standardy než tam, kde žádnou minimální mzdu nemají.“

„Levice se tu akorát snaží dokázat, že dělá něco pro chudé lidi, ve skutečnosti to ale vůbec nic neznamená.“

Sobotka připomněl vývoj v posledních třech letech. „Dvakrát se zvedla minimální mzda – jednou za Rusnokovy vlády o 500 korun, jednou za naší vlády o 700 korun – a nezaměstnanost se snížila. V letošním roce máme dvakrát tolik volných pracovních míst, než jsme měli před rokem. Ekonomika roste, nezaměstnanost klesá,“ poznamenal premiér v rozhovoru pro Události. „Je důležité, aby lidé, kteří chodí do práce, měli vyšší příjem než ti, kteří zůstávají na sociálních dávkách,“ dodal Sobotka.

Poslední slovo bude mít vláda 

O částce tak bude jednat koaliční rada. Podle výsledku pak rozhodne vláda. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by k tomu mělo dojít v červnu nebo v červenci. „Rozhodnutí vlády se bude pohybovat v mantinelech mezi 500 a tisíci korunami tak, jak na jedné straně navrhují zaměstnavatelé a na druhé odbory. Pokud bychom do konce volebního období měli dodržet to, aby se česká minimální mzda dostala na 40 procent mzdy průměrné, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně,“ konstatovala Marksová.

  • Minimální mzdu berou podle ministerstva práce a sociálních věcí třeba servírky, prodavači nebo lidé ve zpracovatelském průmyslu.  

Vláda chce vyřešit i problém minimální mzdy zdravotně postižených. Zaměstnanci s invalidním důchodem mají totiž sníženou minimální mzdu 8000 korun. V materiálu kabinet počítá s tím, že buď zruší sníženou sazbu od roku 2016, nebo od roku 2017. 

Na Slovensku už je minimální mzda vyšší než v Česku - v přepočtu téměř 10,5 tisíce korun. Vláda ji od ledna zvýšila o 770 korun a má v plánu ji zvedat dál. Záměrem je, aby se lidem vyplatilo pracovat, a ne žít ze sociálních dávek. Také polská minimální mzda je vyšší, a to 11 206. 

Přes 40 tisíc korun coby minimální částku dostanou zaměstnanci v zemích Lucembursko, Velká Británie, Belgie, Nizozemí, Německo, Irsko a Francie. Rakousko nemá minimální mzdu stanovenou legislativou, stejně jako dalších pět členských zemí EU.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Víte, co to je o 11 procent zvednou mzdy, když zatím rostou někde mezi 2,5 a 3 procenty? Domluvili jsme se, že v krizi nebudeme zvedat minimální mzdu a udržíme zaměstnanost – to byl hlavní cíl, který byl správný.“