Minimální mzda opět na scéně. Odbory žádají růst o 3000 za tři roky

Praha – Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit o 1000 korun na 10 200 korun. O stejnou částku by se měl nejnižší výdělek zvednout i v letech 2017 a 2018 – za tři roky by tak činil 12 200 korun, tedy zhruba 40 procent průměrné mzdy. Požaduje to Českomoravská konfederace odborových svazů. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil požadavek odborů za absurdní.

„Žádáme zvýšení o tisíc korun, a to minimálně třikrát po sobě, tedy nejen v příštím roce, ale i v roce 2017 a 2018,“ prohlásil na sjezdu školských odborů šéf odborové konfederace Josef Středula, podle něhož zaměstnavatelé navrhují růst o 500 korun. O minimální mzdě by měla v pondělí jednat tripartita.

Středula už dříve poukázal na to, že nynější minimální mzda je pod hranicí chudoby, která má činit asi 9700 korun. „Chodit do práce a být chudý je pro občany České republiky nedůstojné,“ domnívá se odborový předák.

Podle plánů vlády by měla minimální mzda postupně dosáhnout právě na 40 procent průměrného výdělku (jestliže na konci roku 2014 činila průměrná hrubá mzda 27 200 korun, jednalo by se o částku 10 880 korun). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně požaduje, aby se na konkrétní částce domluvily firmy a odbory. Pro 40procentní poměr se vyslovil i prezident Miloš Zeman.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) koncem ledna uvedla, že minimální mzda by se mohla příští rok zvýšit o 500 až 700 korun. Do roku 2018 ji chce zvednout celkem o dva tisíce. Ministryně tím chce motivovat lidi k práci – zvětšil by se totiž rozdíl mezi příjmy lidí, kteří pracují za nízkou mzdu, a těmi, kdo pobírají dávky (minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 120 000 lidí, tedy 3 procenta všech zaměstnanců).

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24/MPSV

Podle firem požadavky odborů neodpovídají stavu ekonomiky

Minimální mzda se naposledy zvýšila letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Zaměstnavatelé a odbory se přitom původně dohodli na růstu o 500 korun. Vláda se ale nakonec rozhodla přidat ještě dvě stovky navíc, což podnikatelé kritizovali. Upozorňovali na to, že firmy budou muset přidat i ostatním zaměstnancům. Jelikož se ale mnohé z nich ještě vzpamatovávají z krize, zvýšení mzdových nákladů by mohlo skončit propouštěním.

Podle Svazu průmyslu a dopravy by řada odvětví byla dalším navýšením minimální mzdy postižena. „Jde například o sektor bezpečnostních služeb, u kterého představují mzdové náklady 80 až 90 procent všech nákladů a je závislý na cenové nabídce zájemce o služby,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Jde také například o textilní průmysl, kde jsou ceny tlačeny dolů asijskou konkurencí a manévrovací prostor pro navýšení mezd zde není.

Také pravicová opozice varovala, že vyšší minimální mzda připraví o práci nejnižší příjmové skupiny. Podle Středuly však firmám rostly zisky, což by se do odměňování mělo promítnout. „Jestliže ekonomika roste, měly by to poznat nejen firmy ve svých ziscích, ale také zaměstnanci ve svých příjmech,“ je přesvědčen předseda ČMKOS. Že se hospodářství těší mimořádně dobré kondici, potvrdila i aktuální data statistiků.

Na straně zaměstnavatelů však odbory pochopení nenašly. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý dokonce označil jejich požadavek za absurdní. „Zvýšení minimální mzdy v příštích třech letech o 1000 korun ročně by vedlo k tomu, že zaměstnavatelé nebudou přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno,“ myslí si Dlouhý.

Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou v EU

  • Maďarsko 9100 Kč
  • Česko 9200 Kč
  • Slovensko 9800 Kč
  • Německo 37 850 Kč
  • Nizozemsko 41 400 Kč
  • Belgie 41 800 Kč
  • Lucembursko 53 500 Kč

(minimální mzda ve vybraných evropských zemích v přepočtu na Kč/měsíc)

Některé státy minimální mzdu uzákoněnou vůbec nemají. Jedná se například o Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko nebo Itálii.

Podobně hovoří i další zástupci podnikatelů. „Odbory mají přehnané požadavky. Minimální mzda nemůže růst o deset patnáct procent, jak si představují. Reálný růst v ekonomice je někde kolem tří procent,“ vyčíslil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Ani podle Pavly Břečkové z Asociace malých a středních podniků a živnostníků není tuzemské hospodářství připraveno zvýšit minimální mzdu o 1000 korun. Návrh odborů považuje za provokaci. „Mají minimálně jednoho dobrého analytika a musejí vědět, že je to nereálné. Neodpovídá tomu ani růst ekonomiky ani růst ostatních mezd,“ vysvětlila Břečková. Zvýšení minimální mzdy o tisícovku by prý negativně dopadlo hlavně na textilní průmysl a na část zpracovatelského průmyslu, která produkuje výrobky s nižší přidanou hodnotou.

Odborům se nelíbí ani plánované tříprocentní navýšení platů ve veřejném sektoru, na němž se koncem dubna dohodla koalice. Po vládě budou chtít, aby učitelům, zdravotníkům a dalším pracovníkům veřejných služeb zvýšila platy o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 2 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
před 19 hhodinami

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
22. 12. 2025
Načítání...