Varufakis: Dluhopisy by se měly splatit až ve vzdálené budoucnosti

Atény – Splatnost řeckých dluhopisů u Evropské centrální banky (ECB) by se měla odložit, prohlásil ministr financí v Tsiprasově kabinetu Janis Varufakis. Jde o cenné papíry, které banka získala mezi lety 2010 až 2011, a to v rámci programu nákupu státních dluhopisů s názvem Securities Market Programme (SMP), napsala agentura Reuters.

„Během července a srpna si ministerstvo financí bude muset od partnerů nějakým způsobem půjčit 6,7 miliardy eur (184 miliard korun), aby splatilo dluhopisy z programu SMP,“ řekl Varufakis na konferenci v Aténách. „Stále tu zbývají tyto dluhopisy v hodnotě kolem 27 miliard eur, které mají být splaceny v dalších měsících nebo letech. Tyto dluhopisy by měly být odsunuty do vzdálené budoucnosti. To je jasné,“ dodal.

Už v pondělí při jednání Řecka s ministry financí eurozóny označil Varufakis situaci Řecka za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. Zástupci zemí platících eurem se po pondělní schůzce shodli na tom, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Premiér Tsipras nedávno sám převzal zodpovědnost za vyjednávání s věřiteli a odstavil z pozice hlavního řeckého vyjednávače ministra financí Varufakise. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Varufakis rovněž zdůraznil, že nepřijme takovou dohodu s věřiteli, která nepomůže Řecku překonat hospodářskou krizi. Země podle něj po dosažení uspokojivé dohody s věřiteli zaznamená „příval investičního kapitálu“ od investorů ze zemí mimo Evropskou unii. Vedle toho mluvil ministr i o odchodu Řecka z eurozóny - prý by to byl návrat do doby kamenné. „Přál bych si, abychom do této měnové unie nevstoupili,“ uvedl ministr. „Jakmile jste ale uvnitř, nedostanete se ven bez katastrofy,“ dodal.

Finanční pomoc výměnou za škrty

Řecko v květnu 2010 téměř zbankrotovalo a muselo tak požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Od té doby se dohodly už na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

  • Řecká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Hrubý domácí produkt Řecka se podle středečních údajů statistického úřadu Eurostat proti poslednímu čtvrtletí loňského roku snížil o 0,2 procenta.

Finanční pomoc ale měla své podmínky – Atény musely provést velké výdajové škrty, snížit důchody i mzdy a několikrát navýšit daně. Všechny tyto kroky ještě prohloubily hospodářskou recesi, zvýšila se nezaměstnanost a celková životní úroveň Řeků se zhoršila. Nedávné parlamentní volby vyhrála levicová strana Syriza, kam patří jak ministr financí Varufakis, tak premiér Alexis Tsipras, která uspěla s programem postaveným právě na zmírnění podmínek záchranného programu.

Mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis uvedl, že by řecký kabinet mohl požádat o mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny na konci tohoto měsíce. Dodal, že Řecko zajistí uhrazení svých nadcházejících dluhových závazků, ale potřebuje v brzké době uzavřít dohodu řešící jeho finanční potřeby.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Zdroj: ČT24

Řecko zároveň však podepsalo s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) dohodu o investicích v hodnotě až 500 milionů eur (13,7 miliardy Kč). Peníze od EBRD by měly této hluboce zadlužené jihoevropské zemi pomoci, aby se hospodářsky zotavila z vleklé krize, oznámilo řecké ministerstvo financí. Peníze od EBRD by měly rozšířit možnosti financování řeckých podniků, zejména malých a středních firem, které ekonomická krize v Řecku zasáhla nejvíce.

Obě strany oficiálně podepsaly pětiletou dohodu na výročním zasedání EBRD v hlavním městě Gruzie. Akcionáři banky, která od počátku 90. let pomáhá bývalým komunistickým zemím v transformaci na tržní ekonomiku a v posledních letech svůj záběr rozšiřuje, dohodu schválili už v březnu. Rozhodnutí banky půjčovat Řecku bylo přijato po letech debat o tom, zda by tato instituce měla rozšířit své aktivity natolik, že by pomáhala i relativně vyspělým zemím měnové unie. Atény již loni požádaly, aby je EBRD zařadila mezi země, ve kterých působí, proces rozhodování však zbrzdila nejistota spojená s lednovými parlamentními volbami v Řecku.

Šéf EBRD Suma Chakrabarti uvedl, že první řecké projekty by měly být připraveny v nejbližších měsících. Podle agentury Reuters ale připustil, že nynější riziková situace země, která se snaží dojednat s mezinárodními věřiteli dohodu o uvolnění zadržovaných úvěrů, aby nemusela vyhlásit bankrot, by mohla realizaci dohody zkomplikovat.

Vydáno pod