Komise znovu připomněla, že řecké HDP loni poprvé od roku 2007 opět rostlo, a to o 0,8 procenta. „Pozitivní vývoj nicméně ovlivnilo prosincové oznámení předčasných voleb,“ uvádí příslušná kapitola jarní prognózy. I tak ale komisaři věří, že řecká ekonomika poroste příští rok o 2,9 procenta.
„Diskuse o opatřeních mezi námi a řeckými úřady pokračují,“ připomněl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Jednání o reformních opatřeních mezi Řeckem a jeho věřiteli se táhnou už měsíce. V posledních dnech se ale zdá, že rozhovory vedené v Bruselu i v Aténách zatím na technické úrovni určitým způsobem pokročily.
Úřad premiéra Alexise Tsiprase nicméně hovoří o „vážných neshodách a rozporech mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií“, které „vytvářejí překážky pro jednání“. Atény podle serveru deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit z požadavků na další snížení důchodů a uvolnění pracovního trhu, Evropská komise zase klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů a zmírnění „tvrdých reforem“ v oblasti důchodů a zaměstnávání. Řecká vláda tak přenáší odpovědnost za rýsující se slepou uličku na věřitele.
Řekové mají přesto důvod celou věc konečně dotáhnout do konce, protože pokud se jim nepodaří s věřiteli dohodnout, a získat tak zbytek peněz ze záchranného programu, čeká je v červnu s největší pravděpodobností platební neschopnost.
Tato nejistota přitom podle komisaře už od loňského podzimu velmi negativně ovlivňuje veřejné finance Řecka, výrazně klesly i příjmy do státní kasy. Deficit státního rozpočtu tak loni činil 3,5 procenta HDP, letos jej komise odhaduje na 2,1 procenta a napřesrok na 2,2 procenta. Poměr dluhu k HDP by měl letos dosáhnout 180,2 procenta HDP, za rok už by měl klesnout na 173,5 procenta.
Němci odchod Řecka nechtějí, ale mají své limity
I když se věřitelé stále nemohou shodnout s kabinetem premiéra Alexise Tsiprase, čelní evropští představitelé dlouhodobě mluví o tom, že není možné, aby Řecko eurozónu opustilo. „Stále věříme, že existují základy pro skutečný růst Řecka v roce 2016,“ poznamenal eurokomisař. A v zásadě s ním souhlasí i šéf německé státní kasy Wolfgang Schäuble. „Odchod Řecka z eurozóny si nepřejeme. Ale to neznamená, že uděláme úplně všechno, abychom mu zabránili,“ řekl Schäuble a upozornil na to, že ministři financí eurozóny se mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. „V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu,“ řekl. A sám Schäuble je značně skeptický k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.
Dodržení dohod mezi Aténami a eurozónou není podle něj důležité pouze pro Řecko samotné, ale i pro chod celé Evropské unie. „Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli,“ řekl ministr. „Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat,“ uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.
Podle Schaübleho Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách vyhrála levicová strana, která svůj volební program založila na odmítání předchozích reformních opatření. „Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi,“ dodal s tím, že i vlády v ostatních zemích se musí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řekům.
Řecko chce prý rozhýbat privatizaci
Reuters informoval s odkazem na vysoce postavený zdroj z řecké privatizační agentury HRADF o tom, že je Řecko ochotné rychle dokončit dohodu za 1,2 miliardy eur (32,8 miliard korun), na jejímž základě má německá společnost Fraport provozovat regionální letiště v Řecku, a připraveno je i znovu otevřít privatizaci velkého podílu v přístavu Pireus. „Ta záležitost s regionálními letišti bude dokončena okamžitě,“ poznamenal zdroj. Oficiální oznámení by mělo být podle něj zveřejněno do 15. května.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt. Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur právě do zhodnocení nových reformních plánů.