Brusel: Řecko na tom nebude tak dobře, jak jsme si mysleli

Brusel – Řecká ekonomika letos poroste pouze o 0,5 procenta, a ne o 2,5 procenta, jak jsme původně odhadovali – taková jsou slova Evropské komise, která zpřesnila svou únorovou makroekonomickou předpověd. Není však stále jisté, jestli Atény zvládnou odevzdat seznam reforem, který je podmínkou další finanční pomoci. Současná evropská prognóza je optimistická a počítá s tím, že se to Řekům do června podaří. Řecká vláda mezitím obvinila mezinárodní věřitele, že překážky dohodě o úvěrové pomoci kladou oni, protože se mezi sebou nedokážou domluvit.

Komise znovu připomněla, že řecké HDP loni poprvé od roku 2007 opět rostlo, a to o 0,8 procenta. „Pozitivní vývoj nicméně ovlivnilo prosincové oznámení předčasných voleb,“ uvádí příslušná kapitola jarní prognózy. I tak ale komisaři věří, že řecká ekonomika poroste příští rok o 2,9 procenta.

„Diskuse o opatřeních mezi námi a řeckými úřady pokračují,“ připomněl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Jednání o reformních opatřeních mezi Řeckem a jeho věřiteli se táhnou už měsíce. V posledních dnech se ale zdá, že rozhovory vedené v Bruselu i v Aténách zatím na technické úrovni určitým způsobem pokročily.

Úřad premiéra Alexise Tsiprase nicméně hovoří o „vážných neshodách a rozporech mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií“, které „vytvářejí překážky pro jednání“. Atény podle serveru deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit z požadavků na další snížení důchodů a uvolnění pracovního trhu, Evropská komise zase klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů a zmírnění „tvrdých reforem“ v oblasti důchodů a zaměstnávání. Řecká vláda tak přenáší odpovědnost za rýsující se slepou uličku na věřitele.

Řekové mají přesto důvod celou věc konečně dotáhnout do konce, protože pokud se jim nepodaří s věřiteli dohodnout, a získat tak zbytek peněz ze záchranného programu, čeká je v červnu s největší pravděpodobností platební neschopnost.

Eurokomisař Pierre Moscovici
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Tato nejistota přitom podle komisaře už od loňského podzimu velmi negativně ovlivňuje veřejné finance Řecka, výrazně klesly i příjmy do státní kasy. Deficit státního rozpočtu tak loni činil 3,5 procenta HDP, letos jej komise odhaduje na 2,1 procenta a napřesrok na 2,2 procenta. Poměr dluhu k HDP by měl letos dosáhnout 180,2 procenta HDP, za rok už by měl klesnout na 173,5 procenta.

Němci odchod Řecka nechtějí, ale mají své limity

I když se věřitelé stále nemohou shodnout s kabinetem premiéra Alexise Tsiprase, čelní evropští představitelé dlouhodobě mluví o tom, že není možné, aby Řecko eurozónu opustilo. „Stále věříme, že existují základy pro skutečný růst Řecka v roce 2016,“ poznamenal eurokomisař. A v zásadě s ním souhlasí i šéf německé státní kasy Wolfgang Schäuble. „Odchod Řecka z eurozóny si nepřejeme. Ale to neznamená, že uděláme úplně všechno, abychom mu zabránili,“ řekl Schäuble a upozornil na to, že ministři financí eurozóny se mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. „V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu,“ řekl. A sám Schäuble je značně skeptický k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.

Dodržení dohod mezi Aténami a eurozónou není podle něj důležité pouze pro Řecko samotné, ale i pro chod celé Evropské unie. „Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli,“ řekl ministr. „Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat,“ uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.

Podle Schaübleho Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách vyhrála levicová strana, která svůj volební program založila na odmítání předchozích reformních opatření. „Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi,“ dodal s tím, že i vlády v ostatních zemích se musí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řekům.

Řecko chce prý rozhýbat privatizaci

Reuters informoval s odkazem na vysoce postavený zdroj z řecké privatizační agentury HRADF o tom, že je Řecko ochotné rychle dokončit dohodu za 1,2 miliardy eur (32,8 miliard korun), na jejímž základě má německá společnost Fraport provozovat regionální letiště v Řecku, a připraveno je i znovu otevřít privatizaci velkého podílu v přístavu Pireus. „Ta záležitost s regionálními letišti bude dokončena okamžitě,“ poznamenal zdroj. Oficiální oznámení by mělo být podle něj zveřejněno do 15. května.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt. Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur právě do zhodnocení nových reformních plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
před 5 hhodinami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánovčera v 09:57

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
14. 7. 2025

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025
Načítání...