Státní kasa letos zatím víc utrácela, než vybrala

Praha – Český rozpočet skončil v dubnu ve schodku 400 milionů korun. Meziročně si hospodaření pohoršilo o 27 miliard a na vině jsou především vyšší výdaje. Ty rostly z velké části kvůli spolufinancování společných programů Evropské unie a Česka. Stát ale za poslední dva měsíce vybral oproti loňskému roku o tři miliardy víc na DPH, a to i přes zavedení snížené sazby ve výši deseti procent na začátku tohoto roku. Výběr daní má navíc od příštího roku zlepšit elektronická evidence tržeb. O tu však v koalici panuje spor.

Rovnice ke konci dubna je jednoduchá - celkové příjmy rozpočtu meziročně klesly o 8,2 miliardy na 400 miliard korun a celkové výdaje stouply o 18,8 miliardy na 400,4 miliardy korun. Stát tedy víc utrácel, ale zároveň méně peněz vybral, a to zejména v případě spotřební daně. Firmy se totiž předzásobily levnějšími kolky. Čísla ale zároveň ovlivňuje loňský mimořádný příjem z aukce kmitočtů ve výši 8,5 miliardy korun. „Jsem v zásadě spokojen. Český státní rozpočet se nenachází ve výrazném deficitu,“ uvedl dnes náměstek ministra financí Jan Gregor.

Optimistická ale není pravicová opozice. Podle ní se rozpočet nevyvíjí dobře a může za to hlavně ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO). „Neschopnost současného ministra financí vybírat daně začíná ohrožovat nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajů a obcí,“ je přesvědčený 1.místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Náměstek Gregor mu ale oponuje tím, že oproti loňskému roku už se podařilo vybrat na DPH o tři miliardy víc.

  • "Zdá se, že se této vládě daří o něco lépe vybírat daně, než vládě předchozí. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že česká ekonomika se da facto nachází v konjunktuře, což výběr daní jako takový zlepšuje. Ale pravděpodobně i ty strukturální změny na straně výběru daní, nikoliv tedy pouze ekonomický růst, k tomu přispívají. Tato vláda má tak našlápnuto k lepšímu strukturálnímu výběru daní," uvedl ekonom společnosti Moody's Analytics Martin Janíčko
Hospodaření státu
Zdroj: ČT24
  • "Po čtyřech letošních měsících setrvale slabších výsledků v porovnání se stejným obdobím loňského roku již nelze výsledek stavu plnění rozpočtu zdůvodňovat výlučně jednorázovými a přechodnými vlivy. Je zřejmé, že hospodaření státu meziročně poněkud pokulhává," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Problém ale je, že Babiše a jeho rezort kritizuje i koalice. „Při současném daňovém zatížení nevybíráme dostatečně dobře daně. A tady je důležité se zaměřit na konkrétní cíle, jak tomu pomoci,“ prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). A právě jedním takovým cílem by měla být elektronická evidence tržeb. Ta je sice už připravená, ale právě lidovcům se její současná podoba příliš nezamlouvá.

Co požaduje KDU-ČSL vzhledem k zavedení Elektronické evidence tržeb (EET):

  • Analýzu o předpokládaných dopadech na podnikatelskou sféru včetně makroekonomického rozboru dopadů jak na příjmovou tak výdajovou stránku státního rozpočtu v důsledku zavedení EET.
  • Kolik bude třeba přijmout nových pracovníků, včetně vyčíslení nákladů.
  • Informace a konkrétní čísla ilustrující zkušenosti se zavedením obdobných systémů v zahraničí.
  • Definici výjimek z EET přímo v zákoně, nikoliv ve vyhlášce.
  • Státem garantovaný software, který bude pro uživatele zdarma ke stažení.
Zleva: Andrej Babiš (ANO), Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„My chceme od tohoto systému znát kompletně všechny dopady, nejen otázku příjmu z výběru daní,“ argumentuje Jurečka, kterému ale oponuje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová s tím, že rezort neustále reaguje na další a další požadavky, a že všechny náklady tam vyčíslené už jsou. 

  • "V roce 2016, tedy v prvním roce fungování dvou klíčových opatření v boji s daňovými úniky, očekáváme zvýšení výběru daně z přidané hodnoty o 10 miliard korun v důsledku zavedení povinnosti kontrolního hlášení a o zhruba 3,8 miliardy korun díky institutu elektronické evidence tržeb," uvedlo ministerstvo.

Evidence tržeb by se měla týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. U dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. Ministertsvo stále počítá se spuštěním evidence tržeb od ledna 2016, kterému bude předcházet testování systému.

Česko a další čtyři členské státy Evropské unie chtějí požádat Brusel o změny v opatřeních, které by usnadnily boj proti podvodům s daní z přidané hodnoty (DPH). Ministři financí Česka, Bulharska, Maďarska, Rakouska a Slovenska to podle agentury Reuters oznámili na tiskové konferenci ve Vídni. DPH patří v Unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...