PPF prosadila rozdělení O2 na dvě firmy. Drobní akcionáři protestovali marně

Praha – Největší tuzemská telekomunikační firma O2 se rozdělí na dvě společnosti. Jednou z nich bude nadále operátor O2 poskytující služby koncovým zákazníkům, druhou nově vytvořená společnost Cetin, která bude vlastnit a spravovat pevné a mobilní sítě a datová centra. Navzdory protestům drobných akcionářů o tom rozhodla valná hromada firmy, která také schválila dividendu 13 korun na akcii.

Rozdělení telekomunikační firmy prosadila finanční skupina PPF Petra Kellnera, která v O2 vlastní téměř 85 procent akcií. Minoritní akcionáři, kterých se na valné hromadě sešlo rekordních více než 700 (tedy trojnásobek obvyklé účasti), byli z velké části proti. Mnozí v emotivních vystoupeních vyjadřovali obavy o hodnotu svých podílů, na klíčové hlasování se tak dostalo až po více než deseti hodinách. Dokumentace k projektu čítá asi 8000 stran.

Firma by měla být rozdělena od letošního června. O2 bude dál poskytovat telekomunikační služby koncovým zákazníkům, bude vlastnit mobilní frekvence a také dceřiného mobilního operátora na Slovensku. Do nově vytvořené firmy Cetin přejde infrastruktura, tedy pevné sítě, mobilní vysílače a datová centra.

Od rozdělení si vedení společnosti slibuje efektivnější fungování obou částí – O2 by měla pružněji reagovat na požadavky trhu, Cetin zase poskytovat ve větší míře služby infrastruktury dalším zájemcům a investovat. „Každá z těch firem se bude moci lépe věnovat tomu byznysu, který dělá. Myslíme si, že toto rozhodnutí bude výhodné pro akcionáře obou firem,“ sdělil mluvčí O2 Martin Žabka.

Nahrávám video
Žabka: Rozdělení bude výhodné pro všechny akcionáře
Zdroj: ČT24

Do Cetinu má přejít majetek v odhadní ceně 46,9 miliardy korun. Všichni akcionáři O2 získají ke každé akcii jednu akcii Cetinu, která nebude veřejně obchodovatelná. Jmenovitá hodnota akcií O2 klesne z 87 korun na deset korun. Těm, kteří s rozdělením na valné hromadě nesouhlasili, vyplatí O2 za akcie Cetinu odstupné. Hlasovat proti rozdělení a zajistit si tak odkoupení jinak málo likvidních akcií Cetinu doporučovali před valnou hromadou i analytici.

Do představenstva Cetin přejdou dosavadní ředitel divize infrastruktury a velkoprodeje O2 Petr Slováček, bývalý člen rady ČTÚ Michal Frankl a generální ředitel O2 Slovakia Martin Vlček. V dozorčí radě zasednou člen vrcholného vedení PPF Ladislav Chvátal, člen vedení PPF s odpovědností za PR a vztahy s veřejným sektorem Vladimír Mlynář a člen představenstva PPF Lubomír Král.

Na valnou hromadu se zbraní

Kromě rozdělení schválili akcionáři O2 také vyplacení dividendy ve výši 13 korun na akcii (to je o pět korun méně než loni). Na dividendy tak letos připadne celkem 4,1 miliardy korun, z toho téměř 3,5 miliardy získá PPF. Rozhodným dnem pro nárok na dividendu je 28. duben, splatná bude 28. května.

Valné hromady v pražském Foru Karlín se zúčastnili akcionáři disponující téměř 94 procenty akcií. Velký počet účastníků způsobil problémy již před zahájením, kdy se tvořily fronty u registrace i bezpečnostní kontroly. Bylo odhaleno několik střelných zbraní.

O2 má zhruba pět milionů mobilních zákazníků a 1,3 milionu uživatelů pevných linek. Finanční skupina PPF firmu ovládá od ledna loňského roku, kdy koupila 65,9 procenta od španělské Telefóniky v přepočtu za 63,6 miliardy korun. Loni klesl O2 zisk o 31 procent na 3,96 miliardy korun, výnosy se snížily o devět procent na 38,86 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 2 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 4 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 22 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...