Španělská ekonomika podle posledních dat začíná oživovat po hlubokém propadu. Na životě lidí, kteří na recesi doplatili nejvíc, se to ale zatím neprojevuje. V zemi jsou pořád tisíce rodin, které kvůli krizi přišly skoro o všechny příjmy i střechu nad hlavou. V nejtěžších dobách kolem roku 2012 muselo podle některých zdrojů opustit domov více než 500 domácností denně.
Před jedenácti lety si Manuela Cortésová koupila s dcerou byt. Splácet hypotéku se zdálo levnější než platit nájem. Netušila ovšem, že na Španělsko se žene těžká krize. Banky to podle ní věděly. „Nabízely levné hypotéky, aby se lidi chytili. Lidi se chytili a najednou toho měli až nad hlavu,“ říká Manuela.
Její dcera brzy přišla o práci a Manuelin příjem jen stěží zvládal uživit rodinu. Vybrala proto životní úspory z důchodového pojištění. Jenže to nestačilo a banka se rozhodla její byt vydražit. Ještě předtím jí nabídla, že za 6000 eur si může koupit právo splácet hypotéku dál.
„Nespala jsem. Strašně mě v noci bolely nohy, když jsem se převalila na bok, chytaly mě křeče. Prostě to nešlo,“ vzpomíná osmašedesátiletá žena.
Nakonec s dalšími rodinami skoro dva roky okupovala prázdný dům patřící bance; i odtamtud je policie vyvedla. Díky velké publicitě teď provizorně bydlí v malém bytě. Netuší ale, jestli tam vydrží alespoň do léta. Její příjem činí v přepočtu necelých 12 000 korun, za loňský rok se zvýšil o jediné euro. A děti stále hledají práci.
„Jak můžou vyhodit na ulici děti?“
Podobných osudů se na Pyrenejském poloostrově najdou tisíce. I horších – některé lidi dohnalo zoufalství až k sebevraždě. Své o tom ví kněz José Chamizo, který patří k nejrespektovanějším lidem v Andalusii. Od mládí pomáhal v drsném kraji u Gibraltaru drogově závislým a sedmnáct let působil jako ochránce lidských práv, než po hádce s vládou o místo přišel. Za nejtěžší považuje právě případy lidí, kteří skončili na dlažbě.
„Zabránili jsme v úřadu spoustě vystěhování. Strašně mě bolelo vidět nejen rodiče. Na celém světě se mluví o právech nezletilých. Ale tady jsou děti na ulici! Jak je můžou vyhodit?“ ptá se José. Naději dal v minulém roce lidem postiženým ekonomickou krizí Evropský soud pro lidská práva, který takovou praxi zakázal v případech, kdy není jasné, co bude s vystěhovanými lidmi dál. Už vznikly i skupiny, které jim pomáhají vyjednat s bankou nové podmínky.
Postupně by se měla zlepšovat i hospodářská situace země. Španělský premiér Mariano Rajoy začátkem dubna oznámil, že letos očekává růst ekonomiky ve výši 2,4 procenta. Už loni si španělský hrubý domácí produkt připsal 1,4 procenta.
Země se však nadále potýká s velmi vysokou nezaměstnaností, která podle Eurostatu v únoru činila 23,2 procenta. Pro srovnání, ve stejném měsíci dosahovala nezaměstnanost v Německu pouhých 4,8 procenta a v Česku 5,5 procenta. Nejvyšší hodnotu v rámci EU nicméně stále vykazuje Řecko, kde se podíl lidí bez práce pohybuje kolem 26 procent.
