Aeroflot končí s linkou do Karlových Varů

Karlovy Vary – Ruská letecká společnost Aeroflot zruší od dubna lety mezi Karlovými Vary a Moskvou. Poslední letadlo na této trase vzlétne 5. nebo 6. dubna. Uvedl to server E15. Oficiálním důvodem je výrazný úbytek cestujících z Ruska, podle webu však za zrušením letů stojí i konkurenční boj. Aeroflot působil v Karlových Varech od roku 2006, v letní sezoně zajišťoval spojení do Moskvy dvakrát týdně.

Počet cestujících z Ruska loni na karlovarském letišti meziročně klesl o 20 procent; letos očekává letiště propad až o polovinu. V celém Česku pak ruských turistů ubylo meziročně o 13 procent. Odliv podle odborníků souvisí s konfliktem na Ukrajině a pádem rublu, přičemž by mohl dosáhnout až 30 procent (více zde).

Server E15 spekuluje o tom, že za odchodem Aeroflotu možná stojí kromě propadu počtu cestujících i konkurenční boj. Významný zákazník aerolinek, zájezdová firma Biblio Globus, totiž údajně přešel k druhé největší ruské letecké společnosti Transaero. Ta by měla od konce března zprovoznit nové linky na trase z Prahy do Moskvy; na stejné trase přidá nové spoje také tuzemský Travel Service.

„Od konce března končí na lince mezi Prahou a Moskvou monopol ČSA a Aeroflotu a na tuto trasu vstoupí dva noví dopravci, což už se projevuje poklesem cen letenek,“ doplnil letecký publicista Airways.cz Tomáš Hampl.

Podle dohody mezi českou a ruskou vládou mohou mezi Karlovými Vary a Ruskem létat vždy jen jedny aerolinky z každé země. Odcházející Aeroflot by tak mohl nahradit jiný ruský dopravce. Mluvčí karlovarského letiště Radek Zábranský nicméně upozornil, že podobný krok musí schválit ruská vláda, což může trvat až dva roky. Za českou stranu létají z Ruska přímo do Karlových Varů České aerolinie. V létě plánují provozovat tři spoje týdně do Moskvy a jeden do Petrohradu.

5 minut
Hampl: Za odchodem Aeroflotu jsou ekonomické důvody
Zdroj: ČT24

Vlastníkem karlovarského letiště je kraj. Náměstek hejtmana Jakub Pánik (ČSSD) předpokládá, že ohlášený konec linky Aeroflotu a následný výpadek cestujících se citelně dotknou hospodaření letiště. To by letos mělo kvůli ukrajinské krizi skončit po letech ve ztrátě. „Chceme co nejdříve vytvořit skupinu s městem Karlovy Vary a zástupci hotelů a dalších turistických poskytovatelů služeb, která by jasně řekla, které linky jsou pro město a kraj prospěšné. Kraj by pak mohl případně ztrátové linky podpořit,“ nastínil Pánik.

Podle něj podobně přistupuje k financování letiště například Ostrava, která některé linky dotuje. „Turisté ale ve městě utrácejí peníze a dotace se tak ve výsledku vrátí,“ míní náměstek. Zdůraznil, že karlovarské letiště má dostatečné finanční rezervy, aby krátkodobou krizi vyvolanou poklesem počtu cestujících z Ruska překonalo. S poklesem zájmu ruských cestujících se potýká i letiště v Pardubicích (více zde).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...