Čeká Vítkovice Steel stěhování do Ruska? Ano, tvrdí zmocněnec

Ocelářské společnosti Vítkovice Steel v Ostravě hrozí přestěhování do Ruska a propuštění většiny zaměstnanců, tvrdí vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala ve zprávě za rok 2014, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál má k dispozici ČTK. Firma takové tvrzení ale odmítá, její mluvčí to označil za nesmysl. Cienciala ve zprávě upozorňuje i na další sociální hrozby obou krajů.

3 minuty
Ekonomika ČT24: Budou se Vítkovice Steel stěhovat do Ruska?
Zdroj: ČT24

Vítkovice přitom už v polovině února prohlásily, že ke konci září tohoto roku definitivně zavřou svou ocelárnu, což znamená pro zhruba 200 až 205 lidí ztrátu zaměstnání. Předseda představenstva společnosti Dmitrij Ščuka nicméně tehdy poznamenal, že ocelárna je pouze jedním z provozů podniku a že ostatní provozy se budou dále rozvíjet. (čtěte více)

„Hrozí ukončení všech provozů a přemístění do Ruska, tj. ztráta 1000 pracovních míst,“ uvádí ale ve zprávě Ciencala. Právě zhruba 1000 lidí firma podle svých dřívějších vyjádření v současnosti zaměstnává. Informaci dnes vyvrátil mluvčí společnosti Vítkovice Steel Jaromír Krišica, který prohlásil, že uzavření všech provozů nehrozí. „Tato informace není pravdivá a považujeme ji za naprosto nesmyslnou,“ řekl.

O tom, že by měla společnost z Česka odejít, nemá žádné informace ani viceprezident Hospodářské komory ČR Bořivoj Minář, který má ve své kompetenci právě průmysl. „Osobně pro to nevidím důvod,“ uvedl a dodal, že takové přestěhování a vybudování nového týmu je velmi obtížné.

Třetí největší česká hutní firma Vítkovice Steel patřila od roku 2005 do loňska ruské ocelářské a těžařské skupině Evraz Group. Od počátku loňského dubna drží stoprocentní podíl ve firmě skupina soukromých investorů, skrytých za společnostmi se sídlem na Kypru.

Vítkovicemi to jenom začíná

Vládní zmocněnec ve zprávě zároveň upozorňuje i na pravděpodobné pokračování propouštění v černouhelné OKD, která dnes zaměstnává 11 tisíc vlastních zaměstnanců a další tři tisíce lidí pracují pro dodavatelské firmy. Řadu z nich ale letos čeká výpověď, podle samotné OKD by mělo jít o zhruba 1600 lidí. Tři stovky zaměstnanců firma propustí ke konci dubna a dalších přibližně 500 jich odejde během roku přirozenou cestou, tedy například do důchodu či jiného zaměstnání. Přes 800 lidí pak bude muset odejít z externích dodavatelských firem. (čtěte více) Podle zmocněnce ale dosud OKD nevyčíslilo personální vývoj v dalších letech. „Podle neoficiálních informací se odhaduje propouštění na zhruba 1000 osob každý rok,“ uvedl ve zprávě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Cienciala v materiálu také zmiňuje, že není naplňováno usnesení z roku 2002, kterým vláda přislíbila na revitalizace po hornické a hutnické činnosti v Moravskoslezském kraji asi 20 miliard korun. Ke konci roku 2013 totiž bylo vyčerpáno pouze sedm miliard korun. Stát podle něj neplní ani ekologické privatizační závazky. Uvedl, že náklady na odstranění starých ekologických zátěží na Ostravsku představují částku 17,4 miliardy korun, do konce roku 2013 však bylo realizováno jen 4,65 miliardy korun.

Za největší hrozbu Ústecka ale Cienciala označil stále pokračující útlum tradičního, zejména energetického a chemického průmyslu, který je dnes ještě umocňován těžebními limity. Pokud nedojde k jejich prolomení, měla by kolem roku 2022 skončit těžba v dolu ČSA, který patří společnosti Severní energetická. Podle Ciencialy bude tím pádem v těžebních a navazující provozech a odvětvích zrušeno 6268 pracovních míst. Naopak v případě pokračování těžby může přibýt až 5859 pracovních míst.

ČTĚTE: O limitech rozhodneme v červenci, slíbil Mládek v Ústí

Zmocněncem vlády pro řešení problémů Moravskoslezského a Ústeckého kraje je Cienciala od začátku loňského roku. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
13:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
před 12 hhodinami

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánovčera v 11:52

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026
Načítání...