Česko přijde o bruselské miliardy. Má poslední měsíce na snížení ztráty

Praha – Že se nepodaří dočerpat všechny peníze, na které mělo Česko v končícím evropském programovacím období nárok, bezpochyby vědí i vrabci na střeše. Nikdo ale zatím neumí říct, o kolik miliard potenciální příjemci dotací přijdou. Dosavadní odhady hovořily zhruba o 20 až 40 miliardách, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ale nyní přišla s hrozivějším číslem – až 85 miliard, které Česko ponechá Bruselu. Záleží především na tom, zda se podaří zahájit zpožděné dopravní stavby.

Z evropských dotací z let 2007–2013 ještě Česku zbývají desítky miliard. Část z nich se podaří vyčerpat do konce roku, zbytek ale poté propadne. Podle ministerstva pro místní rozvoj může jít až o 85 miliard korun. Podle ministryně Karly Šlechtové jde o pesimistický odhad, za určitých podmínek však nastat může: „Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby.“

Omyly, korupce, korekce – špatné řízení programů se teď Česku vrací

Česku se při čerpání dotací nevyplatily chyby při rozdělování peněz, v některých případech i vědomá porušení pravidel, ale i nedostatečná kontrola. „My jsme na začátku vstupu do minulého programovacího období měli pocit, že dostaneme evropské dotace a budeme s nimi nakládat, jak uznáme za vhodné,“ popsal v Otázkách Václava Moravce prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, podle kterého ale brzy dala Evropská komise najevo nespokojenost. Některé programy potom pozastavila, vyplácení dotací tak vázlo, navíc se do běžného slovníku dostal termín „korekce“ ve smyslu částí dotací, které se musely vracet jako pokuta za pochybení. „EU nás velmi tvrdými opatřeními, zastavením čerpání a podobně, donutila k tomu, abychom naplňovali jednotlivé požadavky,“ shrnul Miloslav Kala.

Premiér Bohuslav Sobotka nyní označil za „hlavní úkol pro paní ministryni Šlechtovou, aby se její vlastní černý scénář nenaplnil“. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ovšem upozornil, že chybou mohlo být již jeho zveřejnění. EK si podle něj bude nyní dávat na Česko mnohem větší pozor. „Pokud něco Evropská komise umí, tak mít velmi detailní mediální monitoring. A velmi přesně vědí, co se ve všech členských zemích děje. My občas máme talent, sami sebe poškozovat tím, že nepřemýšlíme nad dopady toho, co zazní,“ poznamenal.

Česko ale v rámci EU není jediným „zlobivcem“. Jak připomněl Miloslav Kala; s dotacemi jsou problémy v řadě zemí, špatně se využívají i při tak velkých projektech, jako jsou stavby silnic nebo i letišť.

Překážka na cestě k novým dotacím: služební zákon

Česko se nyní může plně soustředit na využití starých evropských dotací, neboť k novým se zatím nedostane. V cestě k jejich čerpání stojí schválení resp. dosavadní neschválení operačních programů, které Evropská komise podmínila dokončením služebního zákona a souvisejících vyhlášek. Překážka by podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy mohla pominout již během března. „Podle názoru Komise dělá vláda všechno, co slíbila, a tak, jak to slíbila. Ve chvíli, kdy se dotáhnou připravované vyhlášky, tak komise nebude mít důvod blokovat operační programy kvůli služebnímu zákonu,“ řekl Prouza.

Ani nové období nebude procházka růžovou zahradou

O to více chce Evropská komise hlídat dotace v aktuálním období. I když se u nás ještě čerpají peníze ze starých programů, nové období již běží. Podmínky v jeho programech však budou přísné, je proto otázka, zda po roce 2020 nebudou politici znovu zoufat nad nevyužitými desítkami miliard. Miloslav Kala míní, že to vážně hrozí. „Příští programovací období ponese o jednu úroveň vyšší náročnost poskytovatelů dotací. To znamená, jestliže chci podpořit cestovní ruch tím, že vybuduji cyklostezku, tak doposud stačilo, že cyklostezka vznikla a měla nějaké parametry. Ale zkoumání, kolik zahraničních turistů ji využívalo, kolik turistů tam si dalo oběd nebo utratilo peníze, aby to skutečně přineslo nějaký další efekt, to jsme zatím nebyli schopni z kontrolovaných osob dostat,“ popsal. O požadavcích na udržitelnost se přitom podle něj nevede žádná debata a není tlak na tvrdší nastavení operačních programů.

Česko má v období 2014–2020 dispozici přes 660 miliard korun. Na obyvatele to je kolem 66 tisíc korun, tedy čtvrté nejvyšší číslo z celé Evropské unie.

Vyčleněné prostředky pro ČR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 2 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 2 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 15 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...