Česko přijde o bruselské miliardy. Má poslední měsíce na snížení ztráty

Praha – Že se nepodaří dočerpat všechny peníze, na které mělo Česko v končícím evropském programovacím období nárok, bezpochyby vědí i vrabci na střeše. Nikdo ale zatím neumí říct, o kolik miliard potenciální příjemci dotací přijdou. Dosavadní odhady hovořily zhruba o 20 až 40 miliardách, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ale nyní přišla s hrozivějším číslem – až 85 miliard, které Česko ponechá Bruselu. Záleží především na tom, zda se podaří zahájit zpožděné dopravní stavby.

Z evropských dotací z let 2007–2013 ještě Česku zbývají desítky miliard. Část z nich se podaří vyčerpat do konce roku, zbytek ale poté propadne. Podle ministerstva pro místní rozvoj může jít až o 85 miliard korun. Podle ministryně Karly Šlechtové jde o pesimistický odhad, za určitých podmínek však nastat může: „Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby.“

Omyly, korupce, korekce – špatné řízení programů se teď Česku vrací

Česku se při čerpání dotací nevyplatily chyby při rozdělování peněz, v některých případech i vědomá porušení pravidel, ale i nedostatečná kontrola. „My jsme na začátku vstupu do minulého programovacího období měli pocit, že dostaneme evropské dotace a budeme s nimi nakládat, jak uznáme za vhodné,“ popsal v Otázkách Václava Moravce prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, podle kterého ale brzy dala Evropská komise najevo nespokojenost. Některé programy potom pozastavila, vyplácení dotací tak vázlo, navíc se do běžného slovníku dostal termín „korekce“ ve smyslu částí dotací, které se musely vracet jako pokuta za pochybení. „EU nás velmi tvrdými opatřeními, zastavením čerpání a podobně, donutila k tomu, abychom naplňovali jednotlivé požadavky,“ shrnul Miloslav Kala.

Premiér Bohuslav Sobotka nyní označil za „hlavní úkol pro paní ministryni Šlechtovou, aby se její vlastní černý scénář nenaplnil“. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ovšem upozornil, že chybou mohlo být již jeho zveřejnění. EK si podle něj bude nyní dávat na Česko mnohem větší pozor. „Pokud něco Evropská komise umí, tak mít velmi detailní mediální monitoring. A velmi přesně vědí, co se ve všech členských zemích děje. My občas máme talent, sami sebe poškozovat tím, že nepřemýšlíme nad dopady toho, co zazní,“ poznamenal.

Česko ale v rámci EU není jediným „zlobivcem“. Jak připomněl Miloslav Kala; s dotacemi jsou problémy v řadě zemí, špatně se využívají i při tak velkých projektech, jako jsou stavby silnic nebo i letišť.

Překážka na cestě k novým dotacím: služební zákon

Česko se nyní může plně soustředit na využití starých evropských dotací, neboť k novým se zatím nedostane. V cestě k jejich čerpání stojí schválení resp. dosavadní neschválení operačních programů, které Evropská komise podmínila dokončením služebního zákona a souvisejících vyhlášek. Překážka by podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy mohla pominout již během března. „Podle názoru Komise dělá vláda všechno, co slíbila, a tak, jak to slíbila. Ve chvíli, kdy se dotáhnou připravované vyhlášky, tak komise nebude mít důvod blokovat operační programy kvůli služebnímu zákonu,“ řekl Prouza.

Ani nové období nebude procházka růžovou zahradou

O to více chce Evropská komise hlídat dotace v aktuálním období. I když se u nás ještě čerpají peníze ze starých programů, nové období již běží. Podmínky v jeho programech však budou přísné, je proto otázka, zda po roce 2020 nebudou politici znovu zoufat nad nevyužitými desítkami miliard. Miloslav Kala míní, že to vážně hrozí. „Příští programovací období ponese o jednu úroveň vyšší náročnost poskytovatelů dotací. To znamená, jestliže chci podpořit cestovní ruch tím, že vybuduji cyklostezku, tak doposud stačilo, že cyklostezka vznikla a měla nějaké parametry. Ale zkoumání, kolik zahraničních turistů ji využívalo, kolik turistů tam si dalo oběd nebo utratilo peníze, aby to skutečně přineslo nějaký další efekt, to jsme zatím nebyli schopni z kontrolovaných osob dostat,“ popsal. O požadavcích na udržitelnost se přitom podle něj nevede žádná debata a není tlak na tvrdší nastavení operačních programů.

Česko má v období 2014–2020 dispozici přes 660 miliard korun. Na obyvatele to je kolem 66 tisíc korun, tedy čtvrté nejvyšší číslo z celé Evropské unie.

Vyčleněné prostředky pro ČR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo začne vymáhat od Agrofertu dotace kvůli Babišovu střetu zájmů

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník tohoto holdingu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, napsal na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornily na to také Seznam Zprávy. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský reagoval, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod a jedná se prý o předvolební kampaň. Babiš pro ČTK sdělil, že Výborný od nástupu do vlády zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se zviditelnit před volbami.
15. 8. 2025Aktualizováno15. 8. 2025

Policie zajistila resortu spravedlnosti bitcoiny od Jiřikovského

Orgány činné v trestním řízení zajistily ministerstvu spravedlnosti bitcoiny, které měl úřad v držení poté, co mu je daroval dříve odsouzený Tomáš Jiřikovský. Další kroky úřad konzultuje s kupci bitcoinů a právníky, informoval resort spravedlnosti. Policisté večer odvezli zadrženého Jiřikovského z regionální pobočky Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Brně.
15. 8. 2025Aktualizováno15. 8. 2025

Vláda bude rozhodovat o dvou variantách růstu platů státních zaměstnanců

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.
14. 8. 2025

Objem hypoték v červenci stoupl na 37,8 miliardy

Banky a stavební spořitelny poskytly v tuzemsku v červenci hypotéky za 37,8 miliardy korun, což je proti červnu nárůst o dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o tři procenta na třicet miliard. Úrokové sazby nových úvěrů v červenci pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,56 na 4,53 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 8. 2025Aktualizováno14. 8. 2025

Pohonné hmoty zlevnily, více nafta

Pohonné hmoty v tuzemsku v uplynulém týdnu zlevnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 34,01 koruny, před týdnem byl o třináct haléřů dražší. Nafta zlevnila o 33 haléřů na litru, za litr teď řidiči dají průměrně 32,98 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
14. 8. 2025

Vlček předloží energetickou koncepci, kterou ale vláda zřejmě neposoudí

Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.
13. 8. 2025

Kodak možná nepřežije další rok. Slavná značka zmírá a s ní její město

Před třiceti lety byla společnost Kodak na vrcholu. Vydělávala miliardy dolarů, konkurence ji sledovala jen se závistí. Ale pak během několika roků téměř zaniklo celé odvětví, jemuž celé století dominovala. Tento týden oznámila negativní výhled na nejbližší budoucnost.
13. 8. 2025

Obrana odsouhlasila nákup tanků Leopard 2A8 za více než 34 miliard

Ministerstvo obrany schválilo nákup tanků Leopard 2A8, v první fázi chce pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením strojů potřebám tuzemské armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard resort vyčlení na inflační a kurzovou rezervu.
12. 8. 2025Aktualizováno12. 8. 2025
Načítání...