Praha – Chybné postupy úředníků a nesprávné zadávání zakázek státními úřady, které stojí miliardy korun, se daří měnit jenom pomalu. V Otázkách Václava Moravce to uvedl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. NKÚ dlouhodobě poukazuje na rozsáhlé potíže ministerstev i dalších úřadů, které se v současnosti týkají především IT zakázek. Přestože vláda podle Kaly vytvořila komisi, která se závěry kontrol zabývá, potrvá ještě dlouho, než se změny projeví. Do té doby budou miliardy zbytečně mizet dál.
Státu v zakázkách zbytečně mizí miliardy. NKÚ to ví, rychlý lék ale nemá
Miloslav Kala: Zaznamenali jsme smlouvy až na 20 let (zdroj: ČT24)
Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval, jak státní úřady zadávaly v posledních letech veřejné zakázky. Jen loni se zaměřil na způsob, kterým úředníci rozdělili 52 miliard korun. Podle Miloslava Kaly více než třetinu zakázek zadala ministerstva a další kontrolované instituce bez soutěže, nejvíce se tak dělo u IT zakázek, kterých byly bez soutěže přidělena dokonce dvě třetiny, zjistili kontroloři.
Potíže přitom nelze obecně považovat za projevy zlovůle úředníků, spíše za systémový problém, kdy úřady často nevědí, co chtějí, a tak ani netuší, kolik by to mělo stát. „Zadavatel dopředu nemá jasno, čeho chce dosáhnout a co si chce vlastně koupit. Zadání se dotváří v průběhu realizace zakázky a s tím souvisí riziko velmi vysokých nákladů,“ shrnul Miloslav Kala zásadní problém.
Náprava jde jen ztuha, ať už prostřednictvím vlády nebo policie
Přestože ale NKÚ kritizoval, jakým způsobem stát utratil miliardy korun, změnit to nedokáže. Podle Miloslava Kaly navíc není možné ani při vší dobré vůli provést změny rychle, aby zbytečné utrácení bezprostředně ustalo. „Neumíme to, co by chtěla veřejnost: Že napíšeme nějaké zjištění a během týdne dojde k nápravě. To bohužel státní správa neumí,“ podotkl prezident NKÚ. Vláda přitom podle něj změnila někdejší odmítavý přístup k závěrům kontrol, naopak sestavila komisi, která se jimi zabývá a hledá řešení.
NKÚ také v posledních deseti letech podal devatenáct trestních oznámení. Ani tímto způsobem však nelze dospět k rychlé změně. Policie totiž čtyři z nich odložila, zatímco zbytkem se stále zabývá. Prezident NKÚ je přesvědčen, že je to pochopitelné. „My přicházíme vždy ex post. Policie pro to, aby prokázala trestní čin, potřebuje být mnohem dříve u té situace, která vzniká,“ přiblížil.
Na úřady kontrolované v posledních letech se nyní kontroloři vracet nebudou, podle Kaly to vzhledem k těžkopádnosti nemá smysl. Změní se to až poté, co vláda provede změny, jež pro ni připravuje zmíněná komise. Některá zlepšení přesto Miloslav Kala vidí. Například na ministerstvu obrany se podařilo zadat IT zakázku za cenu třetinovou oproti původnímu předpokladu. Dobré také je, že se na aktuální seznam deseti případů největšího plýtvání ve státní správě, který NKÚ sestavil, nedostaly dopravní stavby.
Největší plýtvání ve státní správě podle NKÚ:
- podpora tzv. zelené energie -1 bil.
- kampaně na potraviny -1,5 mld.
- kontrola odvodů z loterií -600 mil./rok
- dotace pro EGAP -2 mld.
- ICT zakázky bez soutěže 62 %
- daňové nedplatky -135 mld.
- hospodaření nemocnic
- státní pokladna -2,5 mld.
- nákup ICT na MZe -1 mld.
- čerpání úvěrů ČEB -8,2 mld.
Evropské peníze budou pod drobnohledem, Česko není připraveno
I když by se časem mohly snížit zbytečné ztráty státu při zadávání zakázek, o miliardy může Česko snadno přijít jinde – v evropských fondech. Už se tak ostatně stalo, s koncem roku zůstane netknuto odhadem přes 40, možná i podstatně více miliard korun, které byly k dispozici v evropských operačních fondech určených pro Česko. Skončí tak čerpání fondů z minulého programovacího období a naplno vypukne to nové. Jestliže však již nyní měl stát potíže a EK ho opakovaně od některých fondů odpojovala, v dalším období může být podle Miloslava Kaly ještě mnohem hůře. EK podle něj bude více dbát na to, aby byly dotace správně využity.
Na to ale Česko není připraveno, varoval prezident NKÚ. „Příští programovací období ponese o jednu úroveň vyšší náročnost poskytovatelů dotací. To znamená, jestliže chci podpořit cestovní ruch tím, že vybuduji cyklostezku, tak doposud stačilo, že cyklostezka vznikla a byla v nějakých parametrech. Ale zkoumání, kolik zahraničních turistů ji využívalo, kolik turistů se tam ubytuje, kolik turistů tam si dá oběd nebo utratí peníze, aby to skutečně přineslo nějaký další efekt, to zatím jsme nebyli schopni z kontrolovaných osob dostat,“ popsal. O požadavcích na udržitelnost se přitom podle něj nevede žádná debata a není tlak na tvrdší nastavení operačních programů.