Odbory: Minimální mzda by měla vzrůst o minimálně 800 korun
„Nebudu říkat žádná konkrétní čísla, rozumím stanovisku pana předsedy Středuly. Je mi sympatické, ale já si počkám na stanovisko ministerstva práce a na jednání odborů a zaměstnavatelů,“ řekl Sobotka. Ministryně práce má nyní za úkol připravit zprávu o růstu v minulých letech, jeho dopadech a o možném vývoji do budoucna. O její zprávě bude vláda následně diskutovat s odbory a zaměstnavateli na schůzce tripartity. Pokud se ale odboroví předáci s podnikateli nedohodnou, rozhodne podle Sobotky jeho kabinet. Uvítal by však, kdyby se podařilo najít shodu nejen na přidání pro příští rok, ale i pro rok 2017.
„Cílem vlády je každým rokem zvyšovat minimální mzdu,“ prohlásil premiér, který se označil za stoupence jejího zvyšování. Podle něj by měla zajistit, aby byla práce i za nejnižší výdělek výhodnější než pobírání dávek. Růst by měl brát ohled na situaci podniků a na trhu práce, dodal.
V loňském roce se odbory a zaměstnavatelé původně dohodli na tom, že by minimální mzda měla vzrůst od letošního ledna o 500 korun na 9 000 korun. Vláda nakonec rozhodla o částce o 200 korun vyšší, což podnikatelé kritizovali. Upozorňovali na to, že po zvýšení minimální mzdy budou firmy muset přidat i ostatním zaměstnancům, mnohé z nich se přitom teprve vzpamatovávají z krize a na výraznější růst výdělků nemají. Důsledkem by tak mohlo být podle nich i propuštění.
„Stará ekonomická poučka nám říká, že čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost. Tato poučka pak velmi dobře platí v EU, kde v zemích bez minimální mzdy je v průměru nižší nezaměstnanost než v ostatních zemích,“ podporuje stanovisko zaměstnavatelů poslanec opoziční ODS Adolf Beznoska. Podle něj by případné zvýšení minimální mzdy nejvíc dopadlo na lidi s nízkou kvalifikací, právě jich by se firmy mohly začít zbavovat.
Na Slovensku mají jetě o 50 euro navíc
Podle Středuly je debata o minimální mzdě v Česku „neuvěřitelně ideologicky zatížena“. Růst nejnižšího příjmu na zvýšení nezaměstnanosti podle něj žádný vliv nemá. Částku 800 až 1 000 korun považuje předák za adekvátní. „Je nutno říct, že na Slovensku je minimální mzda ještě o 50 eur více, takže kdybychom byli takto návodní a chtěli se inspirovat na Slovensku, tak bychom při stále se zvyšujícím se kurzu české koruny museli požadovat přibližně o 1 500 korun více, ale protože jsme taky lidi, kteří uvažují a myslí, tak říkáme, že ten nárůst mezi 800 a 1 000 korunami je adekvátní pro to současné období,“ řekl na dnešním sjezdu.
Podíl minimální mzdy vůči průměrnému výdělku v roce 2013
- Česko 31,7 %
- Slovensko 36 %
- Velká Británie 40 %
- Maďarsko 43,3 %
- Polsko 44,8 %
- Slovinsko 53,2 %
Zdroj: Eurostat
Minimální mzda je na Slovensku 380 eur (přibližně 10,5 tisíce korun). Podle šéfa Senátu Milana Stěcha (ČSSD) mají okolní státy „stejné podnikatelské prostředí“, minimální mzda je tam ale vyšší. Pracovníci v Česku se tak prý stávají „zaměstnanci druhé kategorie“. Štěch je přesvědčen o tom, že růst minimální mzdy má pozitivní dopad na celou ekonomiku. Vytváří tlak na zvýšení ostatních výdělků, lidé mají víc peněz a chtějí víc utrácet, roste poptávka po výrobcích, takže podnikatelé mohou začít víc vyrábět a prodávat, prohlásil šéf Senátu.
Česko se stále drží mezi deseti státy Evropy, jejichž minimální mzda nepřesáhne 100 korun za hodinu, česká hranice je totiž 57,50 koruny. Úplně nejhůře je na tom v evropském srovnání Bulharsko, kde si lidé vydělají minimálně 28,40 koruny za hodinu. Nejlépe jsou na tom naopak Lucemburčané se svými 314 korunami.
