Sobotka chce nemocenskou během prvních tří dní. Babiš je proti

Praha – Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky je potřeba obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Měla by být o něco nižší než v dalších dnech stonání. Její konkrétní výše bude záviset na dohodě tripartity a na „možnostech úpravy“ odvodů na nemocenské pojištění. Sobotkův záměr ale už nyní hatí odmítavý postoj zaměstnavatelů – i ministra financí Andreje Babiše.

3 minuty
UDÁLOSTI: Sobotka chce nemocenskou i za první tři dny
Zdroj: ČT24

„V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu,“ uvedl předseda vlády. Výše dávky podle něj bude záležet na dohodě mezi odboráři a zaměstnavateli i na „možnostech úpravy eventuální platby pojistného“, tedy nejspíš na shodě na případném zvýšení odvodů.

Svým prohlášením premiér postupuje v souladu s koaliční smlouvou, ve které jeho kabinet uvádí, že vyplácení nemocenské za první tři dny obnoví, pokud se na tom shodne tripartita. Odbory už koncem roku avizovaly, že o lepší podmínky pro nemocné mají zájem; není ale jasné, zda se téma nemocenské dostane na nejbližší jednání tripartity počátkem února.

Šéf ČMKOS Josef Středula se změnou souhlasí. „Z našeho pohledu by bylo ideální, kdyby lidé měli sto procent náhrady,“ prohlásil – a dodal, že je nejdřív nutné znát vývoj výdajů a další ukazatele a také diskutovat o výši pojistného pro zaměstnavatele. Konkrétní částky, jak by měla dávka vypadat, nechtěl zatím přiblížit.

Zaměstnavatelé se obávají zneužití

Už nyní je ale jasné, že se případná shoda bude hledat těžko. Proti zrušení tzv. karenční doby (čili období neplacených prvních tří dní) je totiž Svaz průmyslu a dopravy. Obává se toho, že by mohlo přibýt zneužívání nemocenské. Tohoto rizika si je vědoma i nejmenší vládní strana. „Potřebujeme propočítat, zda ještě to má tento efekt, to znamená, že to odrazuje ty, kteří zneužívají tohoto instrumentu,“ prohlásil šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Svaz průmyslu a obchodu jde ale ve svých výhradách ještě dál; dá se podle něj také očekávat zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti až u tří procent zaměstnanců. „V důsledku toho lze předpokládat nárůst přesčasové práce a nezřídka i přetěžování stávajících zaměstnanců. Zvýšila by se administrativa a firmám by vzrostly náklady na kontrolu nemocných zaměstnanců,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.

Nemocenská
Zdroj: ČT24

Výjimka z pravidla - Babiš i Kalousek na jedné straně

Negativní postoj pak zastává i koaliční partner – ministr financí Andrej Babiš. „Já se k tomu (zrušení karence) stavím negativně, protože samozřejmě na podnikatelích je už dost velká zátěž,“ uvedl v Bruselu Babiš. Poukázal na podmínku, že musí být dohoda v tripartitě. „Pokud vím, tak zaměstnavatelé jsou proti, takže uvidíme, až to bude na stole, k čemu dospějeme,“ dodal.

Ministr financí se tak vzácně shodl se svým politickým sokem a předchůdcem ve funkci Miroslavem Kalouskem (TOP 09). „Pokud se karenční doba zruší, klesne efektivita systému a zvýší se mandatorní státní výdaje. S tím nelze souhlasit,“ prohlásil. Právě v době, kdy Kalousek finance vedl (a kdy stál v čele vlády Mirek Topolánek) Česko proplácení prvních tří dní nemocenské zrušilo.

NEMOCENSKÁ DNES: V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od 4. do 14. dne platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

Podle kalkulačky ministerstva práce tak člověk s průměrným měsíčním příjmem 15 000 korun dostane za poslední týden třítýdenního stonání nemocenskou 1869 korun, pracovník s průměrným výdělkem 25 000 korun pak 3108 korun a zaměstnanec s mzdou 65 000 korun pak 5495 korun.

Nemocenská
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...