Eurozóna: Řecký dluh můžeme prodloužit, ne odpustit

Atény/Paříž/Berlín - „Dluhy neodpustíme, jsme ale připraveni jednat o prodloužení záchranného programu nebo termínů splatnosti,“ prohlásil finský premiér Alexander Stubb a shrnul tak postoj Evropy k nové vládě Řecka v čele s levicovou SYRIZOU. Její šéf a premiér Alexis Tsipras jasně odmítá další úsporná opatření a prosazuje výrazné snížení řeckého dluhu, což by mohlo vést k rozkolu mezi Aténami a jejich mezinárodními věřiteli.

Seškrtání řeckého dluhu by mohlo podle evropských politiků vyslat špatný signál k jiným členům eurozóny. Současný záchranný plán pro Řecko skončí na konci února a ekonomové očekávají, že sjednání navazující byť krátkodobé dohody nebude problém. Nicméně tím se pouze na čas odloží ty skutečné klíčové rozhovory. „Je téměř jisté, že tato jednání budou velmi pečlivě sledovat další podobná hnutí stavící se proti úsporám ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Francii, aby se přesvědčily, zda je Řecko schopné jednat s evropskými politiky o problémech řeckého dluhu a o podmínkách ekonomické pomoci,“ upozorňuje hlavní analytik CMC Markets Michael Hewson.

Podle francouzského člena Rady guvernérů ECB Benoita Coeurého není ani z právního hlediska možné, aby se ECB coby jeden z mezinárodních věřitelů Atén zapojila do jakéhokoli snižovaní řeckého dluhu. Je ale prý možné provést změny ve lhůtách splatnosti. Tsipras „musí platit, taková jsou evropská pravidla hry“, řekl Coeuré rozhlasu Europe 1. „V Evropě není místo pro jednostranný čin. Nejsou vyloučeny rozhovory, například o novém časovém rozvržení dluhu,“ dodal. Souhlasí s ním i šéfka Mezinárodního měnového fondu, který je dalším z řeckých věřitelů. „Nemůžeme vytvářet zvláštní kategorie pro takovou nebo onakou zemi,“ řekla deníku Le Monde Christine Lagardeová.

Cameron: Výsledek voleb v Řecku zvýší ekonomickou nejistotu v EU

Atény by se navíc bez záchranného programu nemohly zapojit do čerstvě oznámeného plánu ECB na nákup státních dluhopisů a měly by problémy s tím zajistit si financování na trzích. Pokud totiž Řecko odmítne splácet dluh eurozóně, nepůjčí mu podle evropských politiků zřejmě ani soukromí investoři. EU je ochotná s Řeckem jednat o určitých úpravách splácení dluhu, odpustit ho ale nehodlají. A vše podmiňují také zásadními strukturálními reformami.

Chceme snížit dluh, říká SYRIZA

Hlavní myšlenkou předvolební kampaně SYRIZY bylo jednoznačně odmítnutí úsporných opatření, které podle strany nepomáhají snižovat řecký dluh. Tsipras se často ve svých projevech opíral do politiky lídra eurozóny Německa, která je podle něj ve svém postoji k Řecku přímo posedlá úsporami. Nebál se ani osobních útoků na kancléřku Angelu Merkelovou.

SYRIZA chce vyjednat zmírnění přísných podmínek, které od Řeků žádají mezinárodní věřitelé výměnou za to, že už léta zemi drží finančně nad vodou. Řecku už v roce 2010 hrozil státní bankrot, od té doby čerpá pomoc od Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Země už ve dvou kolech dostala zhruba 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou ale musela zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a zvyšovat daně. To prohloubilo hospodářskou recesi a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva.

Řecké volby srazily euro na jedenáctileté minimum a zpět

Na vítězství levicové SYRIZY v řeckých parlamentních volbách zareagovaly ráno světové trhy – euro kleslo na nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních 11 let, prodávalo se pod 1,11 USD. Dopoledne ale šéf strany Alexis Tsipras prohlásil, že chce s mezinárodními věřiteli vyjednávat, nikoliv jít do konfrontace. Finanční trhy to trochu uklidnilo a euro začalo opět posilovat.

„Euro reaguje jednak na politické napětí v Řecku a ztráty eura jsou primárně také dozvukem toho, co minulý týden oznámila Evropská centrální banka. Ta euru zasadila kritickou ránu tím, že oznámila plán na poměrně výrazné tištění eur v nadcházejících 18 měsících. Tato kombinace euru nepřeje a v té povolební nejistotě má našlápnuto podle mého názoru k dalším ztrátám,“ říká hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Sledujte aktuální kurz eura, kterým zahýbaly výsledky řeckých parlamentních voleb.

Euro kleslo i vůči japonskému jenu, a to na 130,16 JPY, kde se kurz pohyboval naposledy před půldruhým rokem. K britské libře klesla jednotná evropská měna až na sedmileté minimum 0,7406 GBP. Pozorovatelé očekávají, že výprodej eura by mohl pokračovat, pokud bude SYRIZA nadále vystupovat neústupně ve vztahu k rozhovorům s trojicí mezinárodních věřitelů Řecka, tedy Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem.

Vydáno pod