Praha – České aerolinie dosáhly poprvé po třech letech zisku. Za tři čtvrtletí letošního roku vydělaly 563 milionů korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se výsledek zlepšil o 886 milionů. Pozitivní čísla oznámil na dnešní tiskové konferenci prezident společnosti Radomír Lašák.
ČSA se po třech ztrátových letech dostaly do zisku
Provozní výnosy vzrostly o 4,6 procenta, na 17,95 miliardy korun; u pravidelné přepravy osob činí nárůst 900 milionů. Firmě pomohlo především třetí čtvrtletí, které je pro letecké dopravce tradičně nejsilnějším obdobím v roce. O 1,7 procenta, na 17,34 miliardy korun, však vzrostly i provozní náklady. Důvodem je především růst mezd, který vyplývá z kolektivní smlouvy, a také splátky letadel.
„Transformační proces byl nastaven jako tříletý, teď jsme zhruba v polovině procesu a druhá půlka bude stejně těžká jako byla první. Dnes už dokonce vidíme až do roku 2010. Čísla jednoznačně ukazují, že pokud se z globálního pohledu nestane nic mimořádného, tak do konce roku 2010 České aerolinie dokážou umazat velkou část kumulované ztráty z minulosti,” uvedl pro Události, komentáře prezident ČSA Lašák.
Za tři čtvrtletí přepravily České aerolinie více než 4,2 milionu cestujících, tedy zhruba stejný počet jako za stejné období loni. Důvodem stagnace je podle firmy nižší sedačková kapacita, neboť část letadel se výhodně pronajímá do zahraničí. Pokud ale budou chtít aerolinie udržet zisk i v dalších letech, stane se pro ně podle výkonného ředitele Patria Finance Petra Kováče otázka obsazenosti letadel klíčovou.
Na konci roku počítají ČSA se ziskem 100 milionů korun. K ziskovosti podniku podle názoru některých analytiků mohl napomoci prodej pěti letadel, který za tři čtvrtletí společnosti vynesl 526 milionů korun. Na prodeji nákladové divize firma vydělala odhadem dalších 960 milionů korun.
Názor, že za ziskovostí Českých aerolinií stojí odprodej majetku, Kováč odmítá: „Ten pozitivní trend bych nespatřoval v odprodeji majetku. Já myslím, že Českým aeroliniím se daří měnit svoji pozici, kdy prodávaly spoustu letenek za málo peněz, směrem k tomu, že prodávají letenky za rozumné ceny.“
Ke Kováčovu stanovisku se v úterním Dobrém ránu přiklonil také ekonom společnosti Cyrrus Jan Procházka: „Prodej cateringu i carga se projeví pouze rozdílem mezi účetní hodnotou a ziskem, takže to bude v řádech stovek milionů. Určitě to nebude tak velká částka, aby se dalo říct, že aerolinie přežívají jen díky těmto dvěma položkám.“
Nejasnosti panují kolem nového vlastníka nákladního terminálu na pražském letišti. Oficiálně ho od ČSA získala firma Central European Handling, která sídlí v panelákovém bytě v Praze 5. Ta uvádí jen finančního partnera. Peníze na nákup poskytla HVB Bank ze skupiny UniCredit Group. Na otázku, čím přesně taková firma banku přesvědčila, finanční ústav neodpoví. Podle svého tiskového mluvčího Tomáše Pavlíka se banka k jednotlivým obchodním transakcím nevyjadřuje.
Lidé, kteří firmu založili, působí ve firmách blízkých zbrojaři Richardu Hávovi. Ten ale trvá na tom, že s terminálem nic společného nemá. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa k tomu dodává: „Bylo nám garantováno jak managementem ČSA, ale i samotným investorem, že po uzavření patřičných dokumentů a realizaci toho obchodu se dozvíme další, bližší informace.“ To se však podle Fuksy nestalo. Nejvyšší kontrolní ani antimonopolní úřad se prodejem terminálu nezabývaly.
Neprodává se ale jen terminál, vláda má v Ruzyni i další plány. Chce ČSA privatizovat. Velkým zájemcem je v poslední době ruský letecký gigant Aeroflot. O chuti vstoupit na český trh už oficiálně mluví jak ruská vláda, která firmu ovládá, tak šéf Aeroflotu Valerij Okulov. Je ale možné, že se jedná jen o předvolební tah ruských politiků. „Před volbami se ruské vládě hodí jakýkoliv obecný výrok typu: máme zájem o evropské aerolinky. Co se ale ve skutečnosti stane, je druhá věc a tu zatím nikdo neřeší,“ míní analytik Renaissance Capital Moscow Tom Mundy.
Aeroflot to odmítá. S českou vládou i ČSA prý konkrétně jedná a čeká na přesnější podmínky privatizace. Ty budou důležité i pro českou stranu. Na dveře jí klepe nejen bohatý zájemce, ale také nevyzpytatelný gigant, ovládaný ruským státem.
Alžběta Musilová, Jakub Musil