Živnostenská banka se sloučila s německou HVB

Praha - Živnostenská banka, založená před sto třiceti devíti lety, se dnes slučuje s německou HVB. Obě banky teď ponesou společné jméno UniCredit Bank. Zaměří se hlavně na podnikatele a movitější drobné klienty. Generálním ředitelem je Jiří Kunert, dosavadní šéf Živnobanky. Jeho protějšek z HVB David Grund se stane Kunertovým prvním náměstkem.

Před dvěma lety započatá fúze je ve finále. Vývěsní štíty, které se dosud pyšnily logy HVB nebo Živnobanky, teď nesou jméno UniCredit. „Banka, která vznikne, bude čtvrtou největší v České republice a její celková bilance bude kolem 260 miliard korun,“ vysvětluje generální ředitel UniCredit Bank Jiří Kuvert.

Náklady na sjednocení by se nové bance měly vrátit do dvou let. O kolik přesně jde ale UniCredit nesdělil. Slučování plánoval už roky. HVB, která v tuzemsku působí šest let, koupil v roce 2005 a Živnobanku ještě o dva roky dříve. To se stalo nejstarší české bance osudným. Její jméno 5. listopadu 2007 zaniklo. „Domnívám se, že rozhodnutí je správné. Není dobré něco nechat někde napůl,“ říká Kuvert. Podle ekonoma Tomáše Ježka je ztráta tak silné značky, jakou je Živnostenská banka, velká škoda. Spadá totiž do ligy známých a zavedených názvů typu Plzeňský prazdroj nebo Budvar.

Živnobanka ožila před 139 lety jako první akciová banka s ryze českým kapitálem. Mezi dvěma světovými válkami už ovládala většinu československého průmyslu. Svůj význam si ale udržela i po znárodnění v roce 1945. Její pobočka v Londýně se starala o veškeré platby se zahraničím. „V této pobočce se vyučila řada bankéřů, jako třeba Josef Tošovský a Pavel Kavánek, a díky tomu bankovní řemeslo nezahynulo,“ uvádí příklady známých jmen ekonom Ježek.

Za komunismu navíc bylo možné mít devizové nebo tuzexové konto pouze v Živnobance. Po sametové revoluci pak byla první bankou ve střední a východní Evropě, do které přišel zahraniční kapitál. Teď její exkluzivita končí. Nový italský vlastník se zaměří hlavně na firmy a majetné klienty. Jméno UniCredit uvidí Češi i jinde. Skupina chce totiž přejmenovat i leasingové společnosti, které teď v Česku vlastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...