„V každé bance, která se ocitne v problémech, bude mít zodpovědnost management, akcionáři se pomoci nedočkají a věřitelé, stejně jako nepojištění vkladatelé, by měli počítat se ztrátami. V krizové situaci bude řešení vždy přednostně na soukromém sektoru,“ uvádí se v dohodě.
Při řešení krize podle návrhu nelze nikdy spoléhat na to, že vlády na záchranu poskytnout veřejné zdroje. O něčem takovém lze uvažovat jen tehdy, pokud by krize vážně ohrožovala stabilitu ekonomiky a měla i širší sociální dopady.
Dohoda vytyčuje nezávazné principy a pravidla, která řeší například to, jak by spolupracovaly regulační orgány v jednotlivých zemích. V současné době totiž neexistuje žádný skutečný rámec, podle něhož by bylo možné postupovat, kdyby se některá ze 40 evropských bank dostala do problémů.
Na návrhu, který má zvýšit bezpečnost finančních trhů, se představitelé EU dohodli během neformální schůzky ve slovinském Brdu. Tato problematika je nyní velmi aktuální, protože některé evropské banky se kvůli turbulencím na finančních trzích ocitly ve vážných problémech.
Globální úvěrová krize, která začala na trhu bydlení v USA, v Evropě způsobila problémy už několika bankám. Záchranu už bylo třeba zorganizovat například u britské Northern Rock nebo u německé IKB.
