WTO: Režim dovozu banánů do EU stále porušuje mezinárodní pravidla

Ženeva - Režim dovozu banánů do Evropské unie je i nadále v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Své prosincové rozhodnutí dnes potvrdila Světová obchodní organizace (WTO). Rozhodnutí otevírá Ekvádoru cestu k uvalení obchodních sankcí na unii, Evropská komise se však může proti verdiktu odvolat.

Mluvčí Evropské komise Michael Mann uvedl, že komise s rozhodnutím rozhodčího panelu WTO nesouhlasí a označil přístup ženevské organizace za čistě formalistický. „Zvažujeme odvolání,“ informoval.     

Již v únoru dala WTO zatím neoficiálně za pravdu Spojeným státům, které si stěžovaly, že cla Evropské unie na dovoz banánů porušují pravidla volného obchodu. Otevřela tak cestu k uvalení obchodních sankcí na evropské zboží v milionech dolarů. I v tomto sporu se však EU ještě může odvolat.     

Banánové války zemí Latinské Ameriky a USA proti EU se táhnou již více než deset let. Stížnost na evropská cla WTO podala ještě Kolumbie.     

Evropská unie ve snaze podporovat dovoz banánů z bývalých evropských kolonií omezuje dovoz z jiných zemí. Tento postup nejvíce poškozuje Ekvádor, který je největším světovým producentem tohoto ovoce. EU pod tlakem obchodních sporů svůj režim dovozu banánů již upravila, podle WTO však stále nedostatečně.     

První stížnost na evropská cla uvalená na banány obdržela WTO v roce 1996. Organizace pak v roce 1999 rozhodla ve prospěch USA a o rok později i Ekvádoru. Umožnila jim uvalit sankce na evropské zboží. Dohoda z roku 2001 poskytla EU pět let na to, aby pravidla na dovoz banánů upravila v souladu s požadavky WTO.    

Nový spor ve WTO začal loni v březnu. Tehdy WTO od Ekvádoru obdržela stížnost, že dovozní cla, která Evropská unie uvalila na banány, jsou neúměrně vysoká a pěstitele v Ekvádoru poškozují.     

EU je největším odbytištěm banánů na světě. Podle zástupců unie mají země Latinské Ameriky v současnosti na evropském trhu s banány podíl 60 procent. Producenti z Afriky a Karibiku pokrývají 20 procent a zbývajících 20 procent patří domácím pěstitelům, tedy zejména Španělsku a Francii.

Vydáno pod