Kvůli mírné zimě uhynula třetina včelstev, včelaři žádají kompenzaci

Praha - Čeští včelaři požadují po státu mimořádnou dotaci jako kompenzaci za rekordní úhyn včelstev. Celkové škody odhadují až na 240 milionů korun. Až třetina z celkového množství včelstev uhynula kvůli roztoči přenášejícímu infekci, proti které se včely neumějí bránit.

Díky posledním dvěma mírným zimám se rozmnožili roztoči přenášející takzvanou varoázu. Ta pochází z Indie a evropské včely jsou proti ní bezbranné. Letos jí za oběť padlo až 150 tisíc českých včelstev. Škodu včelaři odhadují na 240 milionů korun. Největší ztráty, přes padesát procent, hlásí okresy Praha-západ a Rokycany. „Přirovnal bych to k malé katastrofě. Na české poměry je to nezvyklý úhyn, až výjimečný,“ zdůrazňuje tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Varoáza řádí po celé Evropě. Nejvíce jsou postižené Slovensko, Polsko a Německo. Tam odhadují škody na milion eur. Na poptávce po zdravých včelách naopak vydělají největší vývozci, Austrálie a Nový Zéland. Jedno včelstvo se dnes prodává za 2 500 korun.

Snížení stavu včelstev dělá vrásky na čele také evropským úředníkům. Třetina lidské potravy je totiž závislá na opylení. Evropská unie proto ročně českým včelařům vyplatí na obnovu včelstev 30 milionů korun, dalších 10 přidává stát. Kvůli letošním ztrátám však teď včelaři požadují mimořádnou dotaci až do výše 80 milionů. „Ministerstvo zemědělství hodlá podpořit včelaře. Zamýšlená částka se pohybuje okolo patnácti milionů korun,“ dodává k tomu mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Úbytek včelstev pocítí také zákazníci v obchodech. Pravděpodobně se totiž odrazí v cenách medu. Kilogram zatím stojí mezi osmdesáti až sto padesáti korunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 6 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 6 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 19 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
19. 7. 2025

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
19. 7. 2025

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...