Praha - Burza cenných papírů Praha je jednou z nejziskovějších společností u nás. V porovnání s referenčními parkety si taky nevede špatně, dohání vídeňskou, obdivně ale pozoruje růst varšavské. Mile rádi by ji koupily jiné burzovní domy, ona ale taky pošilhává po nějaké akvizici. Její ředitel v přednášce s titulem "Český kapitálový trh, jeho stav a pozice v Evropě" nastínil několik výhledů pro příští období.
Burza cenných papírů Praha se svou roční kapitalizací 70 miliard eur tvoří přibližně 20 procent HDP České republiky. Dle Koblice selhává tradiční výkaznictví. „Je proto třeba na čísla z burzy nahlížet velmi citlivě,“ upozornil první burzián v zemi. Mnoho společností je kótováno jen a pouze v Praze, přitom se jedná o zahraniční subjekty. „U burz ve východní a střední Evropě je důležité zkoumat původ emisí,“ varoval před přehnaným optimismem. „Praha je jedinou burzou, která v tak velké míře funguje díky takzvaným market makerům. Bez dvou procent objemu jsou všechny obchody prováděny právě brokery,“ vypíchl další unikát ředitel burzy.
Půl roku se v Praze kromě akcií obchodují i komodity. Burza elektrické energie k dnešku obchoduje téměř 50 procent objemu elektřiny užívané v Česku. „Možná, že v budoucnu se pustíme i do obchodu s plynem a některými zemědělskými komoditami,“ naladil investory. Obchod se sekuritizovanými deriváty zatím mnoho zájmu nevyvolal. „Není u nás zakořeněná potřebná kultura,“ postěžoval si Koblic. „Pro větší informovanost musíme udělat ještě mnoho, připravujeme výukový film, interaktivní hru, dnes se nám střídají školy při exkurzích, pravidelně vysíláme v České televizi,“ připomenul Koblic úspěšnou spolupráci pražské burzy a Studia burza na zpravodajském kanále ČT24 a webu stanice ct24.cz.
Důvěra ve finanční trhy a sofistikované produkty je vůbec v Česku velmi nízká. To také Koblic označil za největší problém a výzvu pro další období. Viníkem je dle něj nepovedená privatizace, tedy nepovedená s ohledem na nepředvídané dopady na kapitálový trh. Mimo to si postěžoval na skutečnost, že pražská burza nabízí kvalitní služby, které ovšem nemají takovou odezvu u domácích investorů, jako na zahraničních parketech. V současnosti se počet domácích investorů odhaduje na maximálně 40 tisíc. Počet pokynů na parketu přichází ze 70 procent z Londýna.
Jelikož růst domácích investorů je během na dlouhou trať, porozhlíží se vedení burzy po akvizicích v zahraničí. Například sousední slovenská burza zobchoduje za rok tolik, co pražská za jeden půlden. „Otázkou je, jestli by nám ale slovenská burza nepřinesla více starostí, než užitku,“ bojí se Koblic. Ve středoevropském prostoru je Praze za vzor dávána Varšava. „Za vzestupem Varšavské burzy je třeba vidět povinnost polských penzijních fondů, ukládat povinné odvody do domácího kapitálového trhu,“ upozornil Koblic. „S tolika penězi, které musíte někde protočit, se pak dobře dělá burza.“ Absence penzijní reformy u nás je dle něj jednou z největších brzd rozvoje domácího kapitálového trhu.
Burzy obecně jsou jedny z nejziskovějších podnikatelských příležitostí. Například ta pražská se chlubí ukazatelem ROE (return on equity) 50 procent. Burza je také jakousi státní pojistkou. „Firmy působící na burzách si nemohou dovolit šidit účetnictví,“ myslí si Koblic. „Je statisticky prokazatelné, že burzovní tituly odvádějí více na daních,“ dodal.
Dnešní trendy na burzách se Koblicovi zdají trochu protichůdné. „Jednak se stále mluví o konsolidaci burz, naopak další konzultantské společnosti přicházejí s doporučeními pro zakládání nových burz, snažíme se nepropadnout žádné z těchto nálad,“ uvedl Koblic. „Nemyslete si, že nám jiné burzy pořád neklepou na dveře se zájmem o naši burzu,“ uzavřel.
