Praha - Stává se pravidlem posledních let, že ceny elektřiny s příchodem nového roku poskočí na úroveň přibližně o desetinu vyšší. Ani rok 2009 v tomto smyslu nebude výjimkou, zákazníci společnosti ČEZ si připlatí 9,9 procenta a klienty E.ONu vyjde odběr proudu dokonce o 16 procent dráž než letos. Na hlavu distribučních společností se tak snáší kritika. Generální ředitel ČEZu Martin Roman se však brání. Jeho společnost prý na prodeji elektřiny nevydělá ani korunu, všechny zisky energetického gigantu plynou z výroby a proud pak ČEZ nemůže prodat levněji, než za cenu na energetické burze.
Roman: ČEZ nedostane z prodeje elektřiny zákazníkům ani korunu
Roman obhajobu své společnosti shrnul v článku: Co byste měli vědět, než si zanadáváte na ČEZ, který minulý týden otiskly Hospodářské noviny. „Máme tři oblasti podnikání, jsou jimi výroba, distribuce a prodej,“ vysvětlil šéf ČEZu v rozhovoru pro ČT. „Na příští rok jsme si marži z prodeje stáhli na nulu, abychom našim zákazníkům pomohli přežít to těžké období,“ zdůraznil.
Fakticky se však jedná pouze o hru s čísly, ČEZ nevydělává na prodeji elektřiny konečným zákazníkům, ale na jejím prodeji mezi vlastními divizemi. Je však také třeba přiznat, že cenu takto obchodované energie určuje energetická burza a ČEZ nemůže jít pod její tržní úroveň. Díky energetické burze pak čeští distributoři platí za elektřinu stejné částky jako třeba distributoři z Německa. To samozřejmě pocítí i zákazník.
ČEZ - ne tak velký hráč
Otázkou však je, zda ČEZ jako dominantní hráč na českém trhu může ceny na energetické burze nějak ovlivnit. To Roman rozhodně odmítá. „Je to propojené území od Francie až po Maďarsko, kde je ta cena úplně stejná, náš podíl je zde něco kolem tří procent,“ říká na adresu energetického trhu. Za pravdu mu dává i ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Michal Mejstřík. Středoevropský trh s elektřinou je podle něj velmi provázaný a ČEZ na něm zdaleka nemá dominantní pozici.
„Cena pro maloobchod se netvoří jenom na základě nabídky a poptávky, ale ještě z několika dalších složek,“ vysvětlil Mejstřík. Jsou mezi nimi například ceny komodit, emisních povolenek nebo výše zmíněné marže, které jsou v případě ČEZ nulové. V době klesajících cen komodit, kdy zároveň společnosti dostávají emisní povolenky zdarma, by tak logicky měla cena elektřiny klesat.
Ceny na energetické burze se v posledních měsících skutečně snižují. Konečný zákazník to však na své peněžence nepociťuje, ba co víc, elektřina se pro něj dokonce zdražuje. Podle Romana je to dáno tím, že ČEZ nakoupil většinu elektřiny na příští rok v létě 2007, kdy byla její cena nižší než dnes.
Fixovat či nefixovat?
GALERIE
Ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Michal Mejstřík.