Britská ekonomika padá do hluboké recese, táhne dolů i libru

Londýn - Britská ekonomika má zřejmě nakročeno do hlubší recese, než se čekalo. Tamní hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,6 procenta, přičemž původní odhady statistického úřadu byly o desetinu nižší. Jedná se o nejhorší čtvrtletní propad od roku 1990. Rodina států procházejících recesí se dnes navíc rozšířila o další dva státy. Nejnovější statistická data totiž ukázala pokles HDP ve druhém čtvrtletí v řadě ve Španělsku a na Novém Zélandu.

Nové údaje potvrdily obavy, že se britská ekonomika propadá do hluboké recese, podle odborníků může být ještě hůře. „Pokles, který pravděpodobně uvidíme ve čtvrtém čtvrtletí a prvním čtvrtletí, bude mnohem horší než to, co jsme viděli ve třetím čtvrtletí,“ řekl analytik Matthew Sharratt ze společnosti Bank of America.

Revize hospodářského růstu posílila očekávání, že britská centrální banka bude muset přikročit k dalšímu uvolňování měnové politiky. Banka přitom už začátkem tohoto měsíce podle předpokladů snížila úrokové sazby o celý procentní bod na dvě procenta.


Británie se zatím formálně nenachází v recesi, která je definována jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou. Statistický úřad dnes totiž potvrdil, že ve druhém čtvrtletí britská ekonomika pouze stagnovala. V recesi se ovšem nově nachází Španělsko a Nový Zéland, které ve třetím čtvrtletí zaznamenaly pokles ve výši 1,5 resp. 0,4 procenta.

Problémy má také britská měna

Kvůli hospodářské krizi se také zvětšuje schodek britského rozpočtu a znatelně klesá kurz britské libry. Investoři očekávají, že splácení dluhu se britské vládě prodraží, a nejsou už ochotní v librách ukládat své prostředky. Podle aktuálního kurzu ČNB se libra prodává za 27,936 koruny, přesně před rokem přitom měla ještě hodnotu přes 36,5 Kč.

Sami Britové očekávají, že jejich nadcházející dovolená může být až o 30 procent dražší, prodraží se jim například i předvánoční nákupy ve Francii. Slabá libra je však dobrou zprávou pro Iry, kteří jezdí nakupovat do Severního Irska, kde se platí librou. Na vyšší tržby se proto mohou těšit severoirští maloobchodníci.

Kvůli ztrátám britské libry se na ostrovech znovu rozpoutala diskuse o vstupu do eurozóny. Hlavním problémem ovšem nyní je, že Británie nesplňuje maastrischstská kritéria. Nevešla by se do fluktuačního pásma, Británie má navíc příliš velký schodek státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 11 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...