Od ledna budou zaměstnanci opět marodit první tři dny zadarmo

Praha - Od Nového roku se znovu změní režim vyplácení nemocenské. První tři dny pracovní absence budou nemocní v karenční lhůtě, jinými slovy bez nároku na peníze. Dalších jedenáct dní jim budou dávky hradit zaměstnavatelé a teprve poté přejde odpovědnost za vyplácení nemocenské na stát. Jedná se již o třetí změnu v nemocenské za poslední rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce úpravou vyplácení nemocenské předejít častým nešvarům jako například protahování víkendu dvěma dny na nemocenské či posílání zaměstnance domů marodit, když zrovna není práce. Za první tři dny nemoci už od ledna lidé nebudou dostávat náhradu mzdy.

O tom, že tato změna v nemocenské přináší své efekty, se už vláda mohla jednou přesvědčit. Obdobný krok už jednou provedla, novelu pak ovšem zrušil Ústavní soud. „U malých organizací do 20 zaměstnanců krátkodobá pracovní neschopnost do 14 dnů poklesla dokonce o neuvěřitelných 45 procent,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Vláda proto navíc ve sněmovně prosadila snížení nemocenského pojištění, a to pro zaměstnance na nulu a o jedno procento méně pro zaměstnavatele. Od roku 2010 pak o další 0,9 procentního bodu.„Znamená to tedy, že zaměstnavatelé tím podstatně více získají. Úspora na těchto odvodech bude vyšší než i při průměrné nemocnosti vyplácené náhrady mzdy v době nemoci,“ tvrdí Nečas.

Další novinka, tedy prvních 11 dní nemocenské hrazených zaměstnavateli, zástupcům podnikatelů nevadí tolik, jako spíše nejasná dikce zákona. „U těch zaměstnavatelů, kde je nerovnoměrná pracovní doba, jsou obavy z toho, aby se nedopustili chyby, za které by poté mohli být sankcionováni,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Firmy na druhou stranu získají i větší pravomoci. Pokud budou mít pocit, že někdo jen simuluje, budou na něj moct poslat kontrolu.

S tím, aby nemocenskou první dva týdny nemocenské platili zaměstnavatelé, přišla už sociální demokracie. Výhrady však má k prvním třem dnům nemocenské, které by podle ní neměly být neplacené.

Platby na nemocenské pojištění
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 12 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...