Evropská centrální banka snížila sazby o půl procenta

Brusel - Evropská centrální banka snížila na svém dnešním zasedání úrokové sazby o padesát bazických bodů. Počínaje 21. lednem se tak na mezibankovním trhu eurozóny bude půjčovat s dvouprocentním úrokem. Podobný krok se dá i podle vyjádření bankovní rady České národní banky čekat v nejbližší době i doma.

Inflace v zemích eurozóny v posledním měsíci loňského roku zpomalila tempo růstu. V celé EU se meziroční růst spotřebitelských cen snížil na 2,2 procenta z listopadových 2,8 procenta. V eurozóně pak klesl na 1,6 procenta z 2,1 procenta v předchozím měsíci. A právě to byl dostatečný argument pro bankéře, aby vstříc dopadům finanční krize opět pohnuli s cenou peněz a motivovali banky k vyšší poptávce.

„Věříme, že to rozhodnutí, které jsme dnes přijali, je dobrým rozhodnutím a že nám zajistí, že udržíme střednědobou inflaci na úrovni, jakou jsme si předsevzali. A znovu opakuji, naše definice inflace zní: dvě procenta nebo něco pod dvě,“ zdůraznil prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Snižování sazeb zřejmě není ještě u konce

Centrální banka dala již čtvrtým snížením úroků v řadě jasně najevo, že nechce přihlížet tomu, jak se evropské hospodářství žene do recese. Jedním z faktorů, které propad hospodářství povzbuzují, jsou stále vysoké sazby komerčních úvěrů, jež firmám i spotřebitelům ztěžují přístup k cizímu kapitálu. A protože banky reagují na zlevnění peněz od svého regulátora jen velmi pomalu a mírně, dá se čekat, že centrální banka přitlačí na pilu a bude sazby dále snižovat.


„Teoreticky můžou jít sazby až na nulu, příkladem je tak trochu Amerika, kde FED snížil sazby až na půl procentního bodu, tak daleko ale Evropa nepůjde,“ odhadl v rozhovoru pro Českou televizi analytik Petr Dufek.

Dnes zasedala i bankovní rada České národní banky, ta ale o změně úrokové sazby nejednala. Od posledního snížení v polovině prosince zůstává základní úrok na 2,25 procentech. Přesto se v polovině roku dá očekávat klesající trend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...