Inflace v zemích eurozóny v posledním měsíci loňského roku zpomalila tempo růstu. V celé EU se meziroční růst spotřebitelských cen snížil na 2,2 procenta z listopadových 2,8 procenta. V eurozóně pak klesl na 1,6 procenta z 2,1 procenta v předchozím měsíci. A právě to byl dostatečný argument pro bankéře, aby vstříc dopadům finanční krize opět pohnuli s cenou peněz a motivovali banky k vyšší poptávce.
„Věříme, že to rozhodnutí, které jsme dnes přijali, je dobrým rozhodnutím a že nám zajistí, že udržíme střednědobou inflaci na úrovni, jakou jsme si předsevzali. A znovu opakuji, naše definice inflace zní: dvě procenta nebo něco pod dvě,“ zdůraznil prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Reportáž Veroniky Kubíčkové
Reportáž Veroniky Kubíčkové
eko, 15.1.
Komentář Luboše Mokráše
Snižování sazeb zřejmě není ještě u konce
Centrální banka dala již čtvrtým snížením úroků v řadě jasně najevo, že nechce přihlížet tomu, jak se evropské hospodářství žene do recese. Jedním z faktorů, které propad hospodářství povzbuzují, jsou stále vysoké sazby komerčních úvěrů, jež firmám i spotřebitelům ztěžují přístup k cizímu kapitálu. A protože banky reagují na zlevnění peněz od svého regulátora jen velmi pomalu a mírně, dá se čekat, že centrální banka přitlačí na pilu a bude sazby dále snižovat.
„Teoreticky můžou jít sazby až na nulu, příkladem je tak trochu Amerika, kde FED snížil sazby až na půl procentního bodu, tak daleko ale Evropa nepůjde,“ odhadl v rozhovoru pro Českou televizi analytik Petr Dufek.
Dnes zasedala i bankovní rada České národní banky, ta ale o změně úrokové sazby nejednala. Od posledního snížení v polovině prosince zůstává základní úrok na 2,25 procentech. Přesto se v polovině roku dá očekávat klesající trend.