Praha - Příchod digitálních technologií odstartoval ve světě audiovizuálních nahrávek pravou revoluci. Video si dnes můžeme vychutnat v mnohonásobně větší kvalitě, než na jakou jsme byli zvyklí v éře filmových pásů, stačí jen mít to správné vybavení. Vyznat se ve změti nejrůznějších formátů a záznamových technologií však už vůbec není jednoduché. Každý kameraman - amatér by si proto měl ze všeho nejdřív uvědomit kdy, kde a jak často bude svou novou kameru používat.
Na co si dát pozor při výběru videokamery?
Nejlevnější kamery stojí pět až šest tisíc korun, není však žádný problém narazit v nabídkách prodejců i na desetinásobně dražší kousky. S vyšší investicí by měli počítat ti zákazníci, kteří chtějí pořízené záběry následně promítat na velkých plazmových obrazovkách. Těm, kteří kameru plánují oprášit jednou za rok na dovolené, však obchodníci radí zbytečně neutrácet. I s tou nejlevnější digitální kamerou totiž zpravidla pořídí kvalitnější záznam než se starým analogovým přístrojem.
Vysoké rozlišení? Jedině s kvalitní televizí
5 minut
Videokamery
Základním údajem, kterému je třeba při výběru kamery věnovat pozornost je maximální rozlišení snímacího čipu. Obchodníci přiznávají, že stále více zákazníků sáhne raději po kameře s vysokým rozlišením, tedy Full HD (z anglického High Definition). Je však třeba si uvědomit, že takový záznam oceníme pouze při reprodukci na obrazovkách, které také podporují vysoké rozlišení. Ti, kdo si budou video z dovolené přehrávat na starém CRT televizoru, rozdíl nepoznají.
Za pozornost stojí i velikost snímače. Podobně jako u digitálních fotoaparátů platí, čím větší, tím lepší. Dražší přístroje disponují třemi snímacími čipy. Každý čip si bere na starost jednu barvu ze základního spektra RGB, tedy červenou, modrou a zelenou. To přináší barevně věrnější obraz.
DVD, mini DV, HDD nebo paměťovou kartu?
Pro běžného uživatele je zřejmě nejzásadnější odlišností jednotlivých typů videokamer použité záznamové médium. Levnější přístroje ukládají pořízené záběry na kazety mini DV. Jejich nespornou výhodou je vysoká kvalita záznamu, který zde není nijak komprimován. To však zároveň představuje nejbolestivější místo této technologie. I krátká nahrávka je totiž velmi náročná co do objemu dat, což samozřejmě ztěžuje případnou úpravu na počítači. Kazetová mechanika může být také náchylnější k poškození.
Jednou z alternativ mohou být DVD kamery, které nahrávku rovnou vypálí na osmicentimetrový DVD kotouč. Ten lze následně rovnou přehrát v DVD přehrávači nebo jednoduše dál upravovat v počítači. Jasnou slabinou je ale malá kapacita. Daleko lepší volbou jsou přístroje využívající zabudovaný harddisk nebo paměťové karty. Většina takovýchto kamer nabízí kombinaci obou technologií. Video z celé dovolené na ně lze v závislosti na kapacitě disku či karty nahrát bez nutnosti vyměňování kazet nebo DVD. Někteří výrobci navíc k těmto přístrojům nabízejí i mobilní vypalovačky.
Kvalitní zvuk
Co se týče zvuku, ten už dnes u většiny amatérských a poloprofesionálních kamer, zejména těch s vysokým rozlišením, dosahuje velmi dobré kvality. Stereo je nezbytným základem. Lepšího zvuku docílíme připojením směrového mikrofonu. Ne všechny přístroje však tuto možnost nabízí.
Pokud si chceme koupit videokameru, kterou použijeme jednou za rok na dovolené, vystačíme s levnějším přístrojem zespodu nabídky. Ti, kdo naopak preferují kameru s vysokým rozlišením a kvalitnějším záznamem, musí počítat s tím, že sáhnou hlouběji do peněženek. Dobrou kameru s vysokým rozlišením pořídíme už přibližně za patnáct tisíc korun.
