Pandemie prasečí chřipky by ztížila léčbu „ekonomické chřipky“

Praha - Prasečí chřipka dopadá čím dál více na světovou ekonomiku. Ta se už tak nachází v krizi, kterou někteří ekonomové označovali za chřipku. Úřady nyní doporučují nejezdit do zasažených oblastí, turistický ruch slábne a cestovní kanceláře ruší zájezdy. Klesají nejen ceny akcií cestovek a aerolinek, ale i ropy, která se už prodává pod 50 dolarů za barel. Všeobecná panika má také dopady na dovoz a spotřebu vepřového, přestože jeho konzumací se podle vědců nemoc nešíří. Vážné dopady na hospodářství by prasečí chřipka podle analytiků měla jen tehdy, pokud by přerostla v celosvětovou pandemii.

„V tuhle chvíli se jedná jistě o pokles krátkodobý. Teprve budoucí rozvoj té prasečí chřipky, zda se bude jednat o pandemii, nebo ne, ukáže, zda ta odvětví budou skutečně postižena,“ řekl ČT ekonom Miroslav Svoboda z VŠE. Situace se podle něj vrátí během několika týdnů nebo měsíců do normálu, pokud se „nebude dít nic zvláštního“.

Paul Rudin, viceprezident Americké společnosti cestovních agentur:

„Mnoho lidí změní svoje plány, což bude mít výrazný dopad na cestování, Doufám ale, že jezdit nepřestanou."

Zprávy o hrozící pandemii vedou i k iracionálnímu jednání. Krom omezené spotřeby vepřového lidé podle Svobody pravděpodobně přestanou chodit do mexických restaurací. „Zkušenost se SARS ukázala, že i v těch zemích, kam SARS vůbec nedorazil, před 7 nebo před 6,5 lety, lidé přestali chodit do čínských restaurací, protože Čínu měli spjatou s ohniskem nákazy,“ připomíná Svoboda.

Josef Němý, analytik Komerční banky:

„Investoři jsou nervózní, protože případná pandemie by silně zasáhla světovou ekonomiku. Lidé by omezili spotřebu, firmy investice a navíc by klesaly ceny komodit, protože je silně zasažený sektor dopravy.“

Při odhadech dopadů chřipky na ekonomiku se Svoboda také ohlíží na epidemii SARS. Tehdy se podle něj odhadoval negativní vliv o 1,5 procenta HDP, ale nakonec SARS způsobil pokles jen o 0,5 procenta. „Dnes si na SARS v podstatě ani nevzpomeneme, už ani nevíme, co ta zkratka znamená,“ říká Svoboda.

Pozitiva lze hledat ve zvýšených investicích do výzkumu ve zdravotnictví. Obviněním z nemorálního „vydělávání na lidském neštěstí“ se totiž nadnárodní farmaceutické společnosti budou podle Svobody bránit investováním zisků do dalšího výzkumu, podporu vědě nabízí i americká vláda. „Problém je, že to nemusí skončit na tom správném místě,“ upozorňuje Svoboda.

Prasečí chřipka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...