Praha - Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a oceli s touto značkou se vyrábějí dodnes. Její historie se začala psát v roce 1889, kdy ji založil jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Karl Wittgenstein. Ten byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti, která provozovala kladenské doly i hutě. Huť Poldi založil 18. května 1889 jako svoji soukromou společnost, kterou pojmenoval na počest manželky Leopoldiny. O čtyři roky později nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, údajně Leopoldiny. Huť se rychle prosazovala na domácích trzích jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě.
Kladenská Poldovka - pýcha českého průmyslu a oceli
Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala ty nejprestižnější zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích. Po roce 1918 představovala akciová společnost Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady prestižních zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. V 70. letech byla zahájena komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříňi. Kromě hutní výroby se rozšířila i výroba finální, mimo jiné zalomených hřídelí, vrtného nářadí, chirurgických nástrojů a implantátů.
Rok 1989: firma se nevyrovnala s rozpadem socialistických trhů
Koncern, který dával práci 20 000 lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu. V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu zde provozují Poldi Hütte a Třinecké železárny (sochorová válcovna).
Zakladatel Poldi Karl Wittgenstein (8. dubna 1847 nedaleko Lipska - 20. ledna 1913 ve Vídni) se postupně vypracoval mezi nejvýznamnější evropské průmyslníky své doby. V Čechách nejprve působil jako zakladatel a ředitel teplické válcovny oceli společnosti bratrů Kupelweiserů. Později se stal jejím akcionářem a získal i podíl v Pražské ocelářské společnosti. Následně spolu se svými partnery ovládl značnou část hutnického průmyslu v císařství a získal astronomické bohatství.
