Parcelu na Měsíci už má přes osm milionů lidí

Praha - Přestože to někteří označují za podvod, pozemky na Měsíci jdou dobře na odbyt. Alespoň jeden akr už má na Měsíci víc než osm milionů lidí - z toho 15 tisíc Čechů. Mezi šťastnými měsíčňany figuruje například předseda ČSSD Jiří Paroubek či pražský primátor Pavel Bém. Podle informací Filipa Rajcharta z Lunární ambasády ho oba politici dostali darem k narozeninám. Kromě komerčních projektů existují ale i nekomerční, mezi něž patří například projekt Mars Science Laboratory spuštěný americkou NASA, v rámci kterého se může dostat na sousední planetu jméno každého z nás.

„Nejlevnější pozemek na Měsíci stojí 999 korun s tím, že velikost je 4 047 metrů čtverečních, což je jeden americký akr,“ řekl České televizi Rajchart. Koupit je možno ale také luxusní pozemky. Za VIP parcelu v Měsíčním Beverly Hills s rozlohou tři akry zaplatí zájemce 25 tisíc korun.

Výměnou za zaplacenou sumu dostane kupující list vlastnictví, který obsahuje jméno a datum narození nového majitele a dále číslo pozemku, jenž koupil. Navíc dostane nový majitel mapu, kde je podle souřadnic naznačené, kde se pozemek, který vlastní, nachází. Majitel pozemku v elitní čtvrti získá navíc certifikáty v luxusních rámech či pas občana Měsíční republiky.

A na co se vlastně využívají peníze, které lidé za pozemky zaplatí? „Peníze jsou zajímavá stránka tohoto byznysu. Poměrně velká částka peněz odchází do Lunární ambasády do Nevady za panem doktorem Dennisem Hopem,“ uvedl Rajchart. Hope celý projekt vymyslel a nechal si ho od amerických úřadů patentovat.


Prodej parcel na Měsíci se rychle vzpamatoval i z hospodářské krize

Stejně jako jiné sféry byznysu i prodej pozemků na Měsíci zasáhla hospodářská krize. Prodej spadl téměř na nulu, a tak například Lunární ambasáda pro Českou a Slovenskou republiku musela slevit. V březnu byl nejlevnější pozemek na Měsíci k mání za 799 korun. Tato akce ovšem trvala jen měsíc, pak se prodeje opět rozhýbaly a Lunární ambasáda se mohla vrátit k původním cenám.

Pozemky na měsíci se v Česku prodávají od roku 2005. Právě letošní rok, který je díky čtyřicátému výročí prvního přistání člověka na Měsíci rokem astronomie, považují protagonisté projektu za velký třesk a důvod k expanzi. Měsíčňanem se letos stal například český herec Pavel Trávníček.

Recese, nebo důmyslný podvod?

Prodej pozemků na Měsíci má celou řadu kritiků. Shodují se v tom, že se jedná o podvod, podle mezinárodních smluv nelze prý vlastnit pozemky na vesmírných tělesech. Lunární ambasáda ale kritikům oponuje s tím, že v mezinárodních smlouvách je mezera, která umožňuje vlastnictví pozemků na vesmírných tělesech fyzickým a právnickým osobám. Své nároky nemohou uplatňovat pouze státy.

„To, co nepatří nikomu, si každý může přivlastnit. Právě této “mezery„ v zákonech si všiml Dennis Hope, který v roce 1980 požádal příslušné úřady státu Kalifornie o registraci vlastnického práva,“ píše se na webu Lunární ambasády. Úřady daly Hopovi za pravdu a vystavily listiny, které jeho vlastnictví Měsíce potvrzovaly. Nyní se neděje nic jiného než to, že Hope takto nabyté parcely prodává.

Filip Rajchart z Lunární ambasády:

„My přinášíme lidem radost, přinášíme jim úsměv, přinášíme jim opravdu netradiční dárek.“


Na Mars zadarmo

Zatímco za pozemky na Měsíci se musí platit, na Mars může každý vyrazit zcela bezplatně. „Až se za dva roky vydá v rámci projektu Mars Science Laboratory na cestu na povrch Marsu průzkumné automatické vozidlo Curiosity, ponese na své palubě kromě vědeckých přístrojů také čip se jmény lidí z celé planety Země, kteří využijí nabídky NASA,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 publicista Pavel Toufar.

Cesta k tomu, aby jméno každého, kdo bude mít zájem, letělo na Mars, je velmi jednoduchá. Stačí kliknout na stránky NASA věnované tomuto projektu a zaregistrovat tam své jméno a příjmení. Zároveň si zde každý může vytisknout certifikát, který prokazuje, že jeho jméno poletí na sousední planetu. „V záplavě všelijakých komerčních nabídek na prodej pozemků na Měsíci, Marsu nebo dokonce i na Venuši, za tuto možnost přitom nezaplatíte ani korunu,“ dodal Toufar. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 9 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 19 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...