Island schválil zákon o splacení zahraničních dluhů bank

Reykjavík - Islandský parlament dnes schválil zákon, který upravuje splacení dluhu přes pět miliard dolarů (asi 89 miliard Kč) vůči Británii a Nizozemsku. Dluhy vznikly ztrátami vkladů klientů zkrachovalých islandských bank v těchto zemích. Zákon sice přispěje k uvolnění zahraniční pomoci pro islandskou ekonomiku, mezi domácím obyvatelstvem je však vysoce nepopulární a mohl by ohrozit i plány vlády na vstup do Evropské unie.

Parlament schválil vládní návrh, který předpokládá, že oběma zemím budou peníze z vkladů splaceny během 15 let. Poslanci však prosadili dodatek, který omezuje splácení v závislosti na velikosti islandského hrubého domácího produktu. Zákon byl schválen mírně nadpoloviční většinou zákonodárců.

Vláda sjednala s Británií a Nizozemskem dohodu o vkladech v červnu. Zákon označovaný podle názvu inkriminovaných zahraničních účtů „Icesave“ však vzbudil mezi Islanďany velkou nevoli. Převládá strach, že ekonomika stále otřesená těžkou finanční krizí nyní kvůli nutnosti vyplácet velké sumy peněz do zahraničí zcela zbankrotuje.

Islanďané nemohou věřit, že musí platit za chyby soukromých bank na zahraničních trzích, kde je měly kontrolovat tamní vlády, zejména když mnoho z nich krize ožebračila. Zlost mají zvláště na Británii, která loni proti Islandu použila zákon proti terorismu, aby zabavila islandská aktiva, a tím si vynutila splacení vkladů. Islandská vláda tvrdila, že neměla jinou možnost než otázku dluhu takto vyřešit, pokud si chtěla zajistit další finanční pomoc. Hněv Islanďanů však zřejmě jen tak neskončí a předpokládá se, že odpůrci vstupu do EU budou chtít této dohody využít.

Závazky Islandu vznikly kvůli krachu přední islandské banky Landsbankin, která v zahraničí nabízela vysokoúročené účty „Icesave“. Své peníze na těchto účtech v Británii a Nizozemsku ztratilo asi 400 000 vkladatelů. Vlády obou zemí nakonec ztracené peníze vkladatelů pokryly, po Islandu však žádají splacení. Island tak bude muset Británii odevzdat peníze v hodnotě až čtyř procent ročního výkonu své ekonomiky. Nizozemsku do 15 let předá celkovou sumu odpovídající asi dvěma procentům HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...