Praha - Starobní důchod je jedním z období, na které se řada lidí těší. Doufají, že budou mít konečně více času na vnoučata, konečně si přečtou knížky, ke kterým se za léta aktivního pracovního života nedostali. Často se však penze stává také obdobím, kterého se řada z nás obává. Strašákem je zejména úroveň finančního zabezpečení, které nám stát výměnou za daně, které mu léta ze své mzdy odvádíme, poskytne. Kolik tedy starobní důchody činí?
Kolik dostaneme od státu ve stáří?
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny druhy důchodu a od ledna 2009 činí 2 170 korun měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Výpočtový základ se pak stanoví z hrubých příjmů v rozhodném období – to je od roku 1986 do kalendářního roku předcházejícímu přiznání důchodu. Tedy lidem, kteří odejdou na starobní důchod v roce 2009, bude důchod vypočten z hrubých příjmů dosažených v období 1986-2008, přitom se příjmy pomocí koeficientů upravují na dnešní hranici příjmů. Za každý rok doby pojištění se pak započítává 1,5 procenta výpočtového základu.
Abychom se ale nemuseli pouštět do složitých výpočtů, pomůže nám kalkulačka dostupná na webu ministerstva práce a sociálních věcí. A protože velmi nejistou proměnou v úvahách o penzi je i termín, ve kterém do penze odejdeme, je tamtéž umístěna také kalkulačka pro výpočet důchodového věku.
Souběh důchodu a práce
Datum dosažení důchodového věku zakládá nárok na starobní důchod, ovšem odchod do penze není povinný. Pokud se důchodce rozhodne dále pracovat, má na výběr, zda už si požádá o pobírání starobního důchodu, či nikoliv. Práce při současném pobírání starobního důchodu je možná, pouze je třeba mít pro vznik nároku na důchod sjednaný pracovní poměr na dobu určitou nejdéle na jeden rok.
Pokud naopak důchodce nadále pracuje a starobní důchod ještě nečerpá, nemusí svoji pracovní smlouvu nijak měnit. Za každých 90 kalendářních dnů pracovní činnosti po vzniku nároku na důchod se výpočtový základ důchodu zvyšuje o 1,5 procenta. Prací po dosažení důchodového věku si tak lze výši starobního důchodu významně vylepšit.
Od ledna 2010 se chystají změny
Pokud důchodce nebude pobírat starobní důchod vůbec, zůstane zvyšování výpočtového základu stejné, tj. za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 procenta. Důchodce ale bude moci pobírat jen část penze. Pokud bude čerpat pouze polovinu starobního důchodu, bude mu důchod za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti zvýšen o 1,5 procenta výpočtového základu.
Když důchodce bude čerpat plnou výši starobního důchodu a při jeho pobírání současně pracovat, bude mu důchod zvýšen o 0,4 procenta výpočtového základu. Nárok na zvýšení bude mít důchodce vždy po dvou letech, pokud bude výdělečná činnost nepřetržitě trvat tuto dobu. Nemusí však po celou dobu pracovat pouze v jednom zaměstnání, pracovní poměry mu na sebe musí pouze navazovat.
Jak je zřejmé z uvedeného přehledu, stát se snaží důchodce k výdělečné činnosti finančně motivovat. Zda se uvedená opatření osvědčí, to bude možné hodnotit až po uplynutí nějakého času od jejich zavedení. Svou roli také nepochybně sehraje současná nepříznivá ekonomická situace a rostoucí nezaměstnanost, kdy je obtížné nalézt zaměstnání i pro nezaměstnané v ekonomicky aktivním věku, natož pro penzisty.
