„Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta. Budu navrhovat další vázání výdajů rozpočtu a přehodnocení výdajů v rámci prostředků privatizačního účtu, kde tak původní záměry nebudou moci být naplněny. Prioritou vlády je prostě docílení těch 5,3 procenta,“ uvedl ministr.
Janota zároveň zopakoval, že návrh rozpočtu pro příští rok sestaví tak, aby deficit veřejných financí nepřesáhl 4,8 procenta. Návrhy opatření Janota nastínil již v Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Loni stoupl deficit veřejných financí na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetá eura jsou tři procenta.
Brífink po jednání vlády
Návrh „dluhopisového“ zákona nezvyšuje objem státního dluhu
Návrh „dluhopisového“ zákona je podle ministerstva pouze technického charakteru a nezvyšuje objem státního dluhu, jak potvrzuje i šéf resortu Eduard Janota: „Je to standardní, spíše technický materiál. Ale kvůli platné legislativě to musí takto vláda projednat.“ Podle něj nemá návrh žádnou vazbu na problémy některých zemí Evropské unie, nepřímo tak reagoval na současné problémy Řecka.
Podle Janoty předloží vláda zákon ještě na květnové schůzi Poslanecké sněmovny a bude se snažit, aby byl zákon schválen ve zrychleném režimu. Janota dodal, že praxe zpětných odkupů je v zemích Evropské unie obvyklá a jeho ministerstvo je v uplynulých letech už také využilo.
Ministerstvo se chce odkupem dluhopisů před jejich splatností vyhnout riziku, že nesplatí jednorázově tyto dluhopisy v souladu s emisními podmínkami včas a v plné výši. Zpětným odkupem z finančního trhu před datem splatnosti emise se tak Janotův resort snaží dosáhnout toho, aby byla částka k úhradě v době splatnosti dluhopisů co nejnižší.
