Madrid - Španělské ministerstvo hospodářství dementovalo zprávu, že země požádala o hospodářskou pomoc od Evropské unie. Španělsko tak prý učinit ani nehodlá. Ministerstvo takto reagovalo na zprávu listu Financial Times Deutschland, podle které se EU na pomoc připravuje pro případ, že o ni Madrid požádá. „Je to lež. Žádná pomoc neexistuje. O nic nebylo požádáno, ani nebude,“ uvedl pro agenturu Reuters mluvčí ministerstva. „Nevím, odkud to vzali,“ dodal.
Španělsko nehodlá žádat unii o finanční pomoc
Financial Times Deutschland zveřejnil bez uvedení zdrojů, že EU se připravuje na žádost o čerpání prostředků ze záchranného fondu, který vytvořila v reakci na dluhovou krizi v Řecku. Dodal, že pomoc by mohlo potřebovat konkrétně Španělsko, pokud se v jeho bankovním sektoru zhorší problémy.
Zprávu listu Financial Times Deutschland později popřel rovněž mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. „Nic nepřipravujeme, je to spekulace,“ řekl mluvčí. „Španělské ministerstvo hospodářství to jasně popřelo. Není tu žádná taková žádost nebo plán na její předložení,“ dodal.
Na konci května snížila agentura Fitch Ratings hlavní ratingovou známku Španělska na stupeň AA-plus. Po snížení ratingu Španělska se na trhu začaly znovu objevovat obavy, že země směřuje k dluhové krizi, ze které ji bude nutné zachraňovat podobně jako Řecko.
Španělsko šetří
Navíc španělský parlament minulý měsíc těsnou většinou schválil úsporný balíček v hodnotě 15 miliard eur (386 miliard korun), který má snížit rozpočtový deficit. Plán zahrnuje například snížení mezd státních zaměstnanců o pět či více procent a výraznou redukci investic do veřejné správy.
V letošním roce si klade balíček za cíl snížení rozpočtového deficitu na 9,3 procenta hrubého domácího produktu a v příštím na šest procent. Loni se schodek vyšplhal na 11,2 procenta HDP.
Od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu Řecko získalo příslib půjčky v objemu až 110 miliard eur (přes 2,8 bilionu korun) výměnou za razantní úsporná opatření řecké vlády. Evropská unie navíc připravila záchranný plán v hodnotě 750 miliard eur pro případ, že se krize rozšíří i do dalších zemí bloku.