Nezaměstnanost v eurozóně nechce spadnout pod deset procent

Brusel – Podle Evropského statistického úřadu Eurostat se nezaměstnanost v eurozóně stále drží na deseti procentech. Právě země platící eurem přitom tvoří 70 procent ekonomiky celé unie. Úplná sedmadvacítka v květnu trpěla 9,6procentní nezaměstnaností. Čísla se tak oproti dubnu nehnula ani o píď. Přesně před rokem na tom byla obě uskupení velmi podobně. Ukazuje se tak, že na evropské ekonomiky a jejich trhy stále dopadá současná vážná hospodářská krize.

Bez práce je v EU 23 milionů lidí

Bez práce je jen v zemích eurozóny téměř 16 milionů lidí, v celé unii potom 23 milionů. Podle analytiků nejsou čísla nijak překvapivá. Proti dubnu nicméně v květnu množství lidí bez práce pokleslo v EU o zhruba 37 tisíc. „Evropská nezaměstnanost stagnuje, to nejhorší má už evropské hospodářství jako celek pravděpodobně za sebou. Nicméně mezi těmi jednotlivými členskými zeměmi jsou poměrně velké rozdíly,“ tvrdí hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Nejnižší nezaměstnaností v unii se může pochlubit Rakousko se čtyřmi procenty a Nizozemsko se 4,3 procenta. Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka Rakousku pomohly zejména podpůrné balíčky a jeho schopnost orientovat se na interní zdroje, a to i přesto, že jde o velmi otevřenou ekonomiku. Nizozemsko má zase podle něj vysoce flexibilní trh práce. Jde například o mnoho kontraktů na dobu určitou, flexibilní pracovní dobu nebo volnou tvorbu vztahů změstnanec - zaměstnavatel.

Nejvyšší podíl lidí bez práce naopak trápí Lotyšsko s 20procentní mírou nezaměstnanosti a Španělsko s mírou nezaměstnanosti 19,9 procenta. Česko potom patří k evropskému průměru, vede si tak velmi dobře. Zahradník tvrdí, že podle naší metodiky se míra nezaměstnanosti drží sice nad devíti procenty, používáme ale mnohem přísnější metodiku, než Eurostat. Ten nám přisuzuje 7,5procentní podíl nezaměstnaných a desátou unijní příčku.

„Proti sobě jdou dva trendy. V zemích, kterých se poměrně dobře exportně daří jako například Německo nezaměstnanost už začala klesat, v zemích, které mají dlouhodobější strukturální problémy jako například Španělsko a většina jihu Evropy nezaměstnanost ještě nedosáhla vrcholu,“ dodává Bureš.

Žádné zlepšení se neočekává

Následující měsíce nejspíš nepřinesou žádné výrazné zlepšení. Oživení, které ekonomiku čeká, totiž nebude zrovna rychlé. Čísla by se ale už neměla dál zvyšovat. Podle Jürgena Michelse ze Citigroup lepší data v brzké době čekají například Německo a další velké země. Německo je přitom pro českou ekonomiku klíčové. V současnosti se drží na šesté nejlepší pozici v Evropské unii se sedmi procenty nezaměstnaných. Meziměsíčně navíc tamní nezaměstnanost klesla podle Zahradníka o šest desetin procenta.

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš:

„Myslím si, že můžeme tu nezaměstnanost v tomto koridoru devět, deset procent vidět v horizontu několika let. V eurozóně je ostatně zvykem vidět nezaměstnanost na stabilnějších úrovních po delší dobu.“

Ještě hůře než Evropě, se však daří Spojeným státům americkým. Ty jsou totiž zvyklé na dlouhodobě nižší míru nezaměstnanosti, než bývá v Evropské unii. Teď jsou na tom však USA stejně a míra zaměstnanosti tam naopak ještě letos poprvé klesla. Počet zaměstnaných se tam snížil o celých 125 tisíc osob. Podle Zahradníka s tím tamní ekonomika neumí zkrátka žít.