OVM: Drábek rozjel kontroly zneužívačů dávek, Škromach chce větší solidaritu bohatých s chudými

Praha - Odvody na sociální pojištění zaměstnanců, zaměstnavatelů i podnikatelů patří v České republice k nejvyšším nejen v Evropě, ale i ve světě, výdaje státu na samotný sociální systém naopak dle mezinárodních statistik patří k nejnižším. Náprava tohoto paradoxu byla jednou z otázek pro hosty dnešních Otázek Václava Moravce – ministra práce a sociálních věcí, místopředsedu TOP 09 Jaromíra Drábka a pro exministra a v současné době stínového ministra práce a sociálních věcí a místopředsedu ČSSD Zdeňka Škromacha.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach vidí za paradoxem českého sociálního systému i nízkou daňovou kvótu. Možným řešením je podle něj změna majetkových daní, efektivnější způsob hospodaření. „Jen “škrt-rozpočet„ by neměl být,“ apeluje Škromach na současnou vládu ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných. Řešení se dá podle něj najít i ve změně příjmů z nemocenské. „Prostředky, které se vyberou v rámci sociálního pojištění, třeba nemocenská, by neměly být použity na úspory. V Evropě je tomu právě naopak – tam se z daňových odvodů stanovují sociální výdaje,“ navrhuje místopředseda ČSSD.

Drábek s čísly ne zcela souhlasí

Současný ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s čísly o prohospodaření sociálních odvodů ne zcela souhlasí. „Když se skutečně podíváme na statistiky Eurostatu, tak ta čísla jsou jasná, výdaje na sociální ochranu v ČR - 18,6 procenta HDP, příjmy na sociální ochranu – 19,3 procenta HDP. Jde o čísla za rok 2007, novější čísla Eurostat dát neumí,“ argumentuje Drábek.

Podle něj byl systém odvodů nemocenského pojištění do roku 2008 v přebytku, poté došlo ke změně a došlo ke snížení odvodů zaměstnavatelů a systém se podle něj vyrovnal. „V roce 2009 se ale systém dostal do propadu. Proto na rok 2011 chceme stále ještě zachovat parametry z roku 2010 a nesnižovat dále míru nemocenského pojištění vzhledem k zaměstnancům, protože si to vzhledem k vývoji rozpočtu nemůžeme dovolit,“ vylučuje ministr Drábek možné snižování nemocenské v současné době.

Ministr Drábek (TOP 09) proti zneužívačům dávek:

„Sociální systém v ČR je velmi komfortně nastaven, co se týká finančního toku směrem ke klientům. Jsme zemí s nejnižší mírou chudoby v Evropě, a to je potřeba zdůraznit. Na druhou stranu je systém administrativně náročný a nezajišťuje, že ty prostředky jdou skutečně k těm, kteří to potřebují, protože je systém děravý vzhledem k tomu, jak je těch dávek mnoho a posuzují se každá zvlášť. My jsme od 1. září rozjeli velmi intenzivní kontroly na potírání práce na černo a zneužívání sociálních dávek a první kontroly již ukazují, že je ta míra zneužívání skutečně velká. Už z minulých měsíců máme řadu rozsudků, soudních rozhodnutí, kdy jsou lidé stíháni za podvod. Tímto způsobem je třeba postupovat. Důsledně musíme dbát na to, aby sociální systém pomáhal skutečně těm potřebným.“

Na přetřes přišla i otázka porodného. „Jedno z prvních opatření vlády bylo zrušení porodného, ale já nevím, jak se dá zneužívat porodné? Že se narodí dítě? Teď je to nastaveno tak, že rodina dostane porodné na jedno dítě a to pouze do 2,4 násobku životního minima,“ lamentuje exministr Škromach nad změnou systému výplaty porodného. „Vláda navrhuje, aby pro porodné byla stejná hranice jako pro přídavek na dítě, tj. 2,4 násobek životního minima, myslím si, že hranice je navrhována správně,“ nesouhlasí se Škromachem Drábek.

Zdeněk Škromach (ČSSD) k otázce porodného:

„Je to pokračování škrtů zahájených Kalouskem a Nečasem v minulé vládě, o dětské přídavky přišly dvě třetiny rodin. Porodné je přitom administrativně nenáročné – narodí se dítě, vyplatí se dávka. Postihlo to 90 procent rodin, které žijí takříkajíc z ruky do huby. Je ale potřeba vyšší míra solidarity ze strany výše příjmových skupin, tato vláda nicméně na daně sahat nehodlá.“

Drábek vysvětlil, že lidem s 2,4násobkem životního minima zůstává, ale principiálně je podle něj lepší podporovat rodiny formou rodičovského příspěvku, který je vyplácen měsíčně. „Porodné vyplácené zpětně a jednorázově a se samostatnou administrativní zátěží není efektivní způsob podpory,“ uzavřel Drábek s tím, že zpřísněním pravidel pro vyplácení porodného by měla úspora státního rozpočtu činit 1,5 miliardy korun.

Vydáno pod