Atény - Řecko opět ochromila celodenní stávka vyhlášená na protest proti úsporným opatřením. V Aténách se na protestní pochod vydaly téměř tři tísíce lidí, další tisícovka nespokojených lidí demonstrovala v Soluni. Přesto se zdá, že se stávka Řekům už zajídá. Oproti původním předpokladům a narozdíl od letních protestů už neparalyzovala celý státní sektor. Ve školách se většinou učilo, byly zajištěny veřejné služby, byla otevřena muzea a normálně fungovaly úřady. Od 14:00 našeho času se nicméně kvůli stávce letových dispečerů na čtyři hodiny zavřelo nebe nad Řeckem. Zpoždění kvůli tomu nabraly i některé lety z Česka.
V Aténách se demonstranti jako obvykle rozdělili na přívržence odborové organizace státních zaměstnanců ADEDY a stoupence komunistických odborů PAME. „Žádné oběti pro plutokracii,“ křičeli komunističtí demonstranti. „Sociální hnutí za mzdy, pracovní vztahy a sociální jistoty,“ hlásal hlavní transparent nesený v čele průvodu syndikátu ADEDY, který skončil před parlamentem v centru Atén.
Další transparenty útočily i na mezinárodní instituce, které Řecku poskytly štědrou finanční pomoc, která mu pomáhá zvládat následky krize. „Žádné oběti pro Mezinárodní měnový fond,“ hlásal například jeden z transparentů.
Stávka narušila i dopravu z Prahy, žádný let však nemusel být zrušen. Kvůli čtyřhodinovému uzavření řeckého letového prostoru musely České aerolinie některé lety pouze zpozdit. Jeden z letů do Atén a zpět nabral pětihodinové zpoždění. Aerolinky však informací disponovaly již od úterý a od stejné doby obvolávaly cestující, aby je na situaci připravily.
Protesty zřejmě nic nezmění, demonstrantů ubývá
Odboráři v Řecku letos protestují už poněkolikáté. Vadí jim úsporná opatření vlády a reformy, ke kterým se silně zadlužené Řecko zavázalo výměnou za finanční pomoc. „Stávky jsou vždy nadějné, ale myslím si, že nebudou mít nějaký dopad,“ řekl majitel obchodu Yannis. Za pravdu mu dává i vzkaz vlády, že neustoupí ani o krok. 13. a 14. plat, o které odbory v dnešních protestech bojují, si tak Řekové letos nejspíš neužijí.
Jorgos Papandreu, řecký premiér:
„Bylo to těžké rozhodnutí pro náš lid a pro naši zemi. Ale máme příležitost postavit nové Řecko, na které budeme hrdí.“
Že stávky a demonstrace nemají valný smysl si už začínají uvědomovat i obyčejní Řekové. Počátkem května vyhnala nespokojenost s vládními reformami do ulic Atén 50 tisíc lidí, v červenci přišlo svůj nesouhlas ukázat 12 tisíc lidí. Dnes už to byly jen necelé 3 tisíce.
Nepopulárními reformami podmínily svou pomoc extrémně zadlužené zemi Mezinárodní měmový fond a eurozóna. Na poskytnutí výhodných půjček se s Řeckem dohodly v květnu, během tří let do žil skomírající ekonomiky přiteče 110 miliard eur, tedy skoro 3 biliony korun. 80 miliard zaplatí státy eurozóny, zbytek Mezinárodní měnový fond. „Je to naprosto výjimečný projekt. Podobně rozsáhlý plán na záchranu hospodářství jsme zatím nepodnikli,“ prohlásil Olli Rehn, komisař pro měnové a rozpočtové záležitosti.
