Bruselskou kasu by místo členských států mohla plnit unijní DPH

Brusel - Evropská unie by měla mít víc vlastních finančních zdrojů. Evropská komise proto dnes v rámci úvah o revizi unijního rozpočtu přišla s možnostmi na nové zdroje pro kasu EU. Mezi nimi je poplatek z finančních transakcí nebo třeba také vytvoření unijní daně z přidané hodnoty. V současnosti valnou většinu příjmů unijního rozpočtu tvoří příspěvky členských zemí. Ty dosahují zhruba 76 procent celkových příjmů rozpočtu.

Cílem materiálu komise, který má posloužit k debatě o nové finanční perspektivě EU pro roky 2014 až 2020, je snížení příspěvků z kapes členských zemí. Podle Evropské komise by se měly postupně zavést jeden či vícero nových vlastních zdrojů, ze kterých by se krmila společná evropská kasa. Nyní k nim patří dovozní cla, která tvoří 12 procent celkových unijních příjmů, nebo poplatky z národních příjmů z DPH (11 procent). Tyto druhé poplatky by mohly být podle vize Bruselu zrušeny, naopak by vznikl minimálně jeden další zdroj.

Mezi možnostmi, které komise zmínila, je poplatek z finančních transakcí či daň z finančních aktivit, aukce emisních povolenek, unijní poplatek za leteckou dopravu, zvláštní unijní DPH nebo třeba unijní energetická daň. Komise žádnou ze zmíněných možností neupřednostnila.

Závislost na příspěvcích členů unii zabíjí

„Systém národních příspěvků už neodpovídá situaci,“ prohlásil dnes šéf nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu Joseph Daul. Lídr liberálů ze zákonodárného sboru Guy Verhofstadt zase podotkl, že v počátcích unie žádná taková závislost na příspěvcích od jednotlivých zemí nebyla. Ještě v roce 1988 dostávala unie od svých členů jen asi 10 procent rozpočtu. Dnešní přehnaná závislost podle něj vede ke každodenním bitvám mezi hlavními plátci a příjemci evropských fondů. Tyto spory pak EU „zabíjejí“.

Nyní jsou finanční perspektivy, tedy dlouhodobější unijní rozpočty, určeny na sedm let. Podle komise by bylo vhodné pracovat v budoucnu s desetiletými plány, přičemž uprostřed daného období by se provedla širší revize. Podle komise by to poskytlo větší flexibilitu. Rozpočet EU dosahuje roční výše kolem 130 miliard eur (3,2 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...