Juncker vyloučil změnu Lisabonské smlouvy

Brusel - Podle lucemburského premiéra a šéfa ministrů financí eurozóny Jeana-Claudea Junckera je změna Lisabonské smlouvy Evropské unie kvůli úpravě rozpočtových pravidel nemožná. Úpravu minulý týden dohodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy a měl by se jí zabývat i čtvrteční a páteční unijní summit. Merkelová navíc potřebu změny zakládajících smluv EU v souvislosti se zpřísněním rozpočtových pravidel bloku ještě dnes zdůraznila ve Spolkovém sněmu.

„Tato dohoda není přijatelná,“ prohlásil Juncker pro německý deník Die Welt. Dohoda Berlína a Paříže podle něj nezajišťuje, že by unie dostala tvrdá rozpočtová pravidla. Německo chce totiž změnou Lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí zajistit, že i po roce 2013 bude v zemích používajících euro existovat mechanismus, který pomůže chránit státy, které se ocitnou v hospodářských a finančních potížích, jako Řecko v nedávné době.

Angela Merkelová

„Tuto změnu potřebujeme. Nedělám si iluzi, že bude snadné to prosadit.“

Německá kancléřka navíc před čtvrtečním a pátečním summitem Evropské unie znovu podpořila nová pravidla hospodaření, jejichž cílem je podle ní „trvale stabilní“ euro. Dohoda Německa s Francií o nových rozpočtových pravidlech v EU razí cestu ke konsensu o reformě paktu stability a růstu, zdůraznila Merkelová. Nutné je podle ní vytvoření komplexního nového mechanismu pro zvládání krizových situací, a toho prý lze dosáhnout jen změnami v Lisabonské smlouvě.

Unie vytvořila v květnu záchranný fond, do něhož země, které platí evropskou jednotnou měnou, přispěly 440 miliardami eur (zhruba 11 bilionů korun). Tím chtěly zabránit spekulacím, že Řecko a další země mohou kvůli nadměrnému zadlužení zbankrotovat. Takový vývoj by přitom mohl ohrozit i existenci eura. Existence fondu je ovšem časově omezená právě do roku 2013 a zatím nebylo rozhodnuto o jeho případném nástupci.

Navíc případná změna smlouvy rovněž otevírá cestu k dočasnému odebrání hlasovacích práv zemím eurozóny, které poruší unijní rozpočtová pravidla, doplnil Juncker: „Abych to řekl jasně. Odebrání hlasovacích práv rozpočtovým hříšníkům není průchodná cesta. V tomto případě vylučuji jakoukoliv změnu unijní smlouvy.“

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/DAPD/Axel Schmidt/dapd

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...