Praha - Jedním z důležitých mezníků v životě člověka bývá odchod do starobního důchodu. Často to bývá také mezník finanční. Ten, kdo se ale s nízkou penzí nespokojí, a dovolí-li to jeho zdravotní stav, si může k penzi přivydělat. Pracovat přitom může v klasickém zaměstnaneckém poměru nebo jako samostatný podnikatel. Ne vždy ale může zcela zapomenout na daně. I penzista je musí z přivýdělku v některých případech zaplatit.
I důchodce může překvapit daň z příjmu
Vyplácené důchody jsou od daně z příjmů osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy, tj. do výše 288 tisíc korun ročně. Této částce odpovídá měsíční důchod ve výši 24 tisíc korun. Z tohoto důvodu se běžný důchodce bez dalších příjmů nemusí daní obávat. Vedle důchodu si náš důchodce může „beztrestně“ přijít nahodilými, nepravidelnými příjmy na částku až 20 tisíc korun ročně.
Osvobození důchodů a penzí (do výše 288 tisíc ročně) se neuplatní v případě, že součet příjmů ze zaměstnání, z podnikání a z pronájmu převýší částku 840 tisíc Kč za rok (70 tisíc měsíčně).
Důchodce - podnikatel
Přiznání podává, pokud příjmy z podnikání nebo z pronájmu převýší 15 tisíc korun nebo vykazuje ztrátu. Pro účely zdravotního a sociálního pojištění je podnikání vedlejším zdrojem příjmů. Vyměřovacím základem pro platbu zdravotního pojištění je 50 procent skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Důchodce podnikatel musí odevzdat také Přehled o příjmech a výdajích. Zálohy na zdravotní pojištění ovšem platit nemusí.
Odevzdat Přehled o příjmech a výdajích je nutné i u sociálního pojištění. Stejně jako u zdravotního důchodce – podnikatel neplatí zálohy. Sociální pojištění platí až při překročení rozhodné částky (rozdíl příjmů a výdajů). Pro rok 2010 je to 56 901 korun, pro rok 2011 je to 59 374 korun.
Zaměstnaný důchodce
Na zaměstnaného důchodce se pohlíží stejně jako na ostatní zaměstnance, včetně možnosti uplatnit nezdanitelné části základu daně (dary, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění apod.) a slevy na dani (na poplatníka, na druhého z manželů, na svůj invalidní důchod apod.) při splnění příslušných podmínek.
Zaměstnaný důchodce nepodává přiznání, pokud
- u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení a jeho jiné příjmy nepřesáhnou 6 tisíc za rok,
- nepodepsal prohlášení, ale jeho hrubá mzda ve všech měsících je menší než 5 tisíc,
- podepsal prohlášení, u druhého zaměstnavatele nepodepsal, ale jeho příjmy u něho nepřekročí měsíčně 5 tisíc korun.
V ostatních případech daňové přiznání důchodce podat musí. Pracuje-li důchodce na dohodu o pracovní činnosti, platí výše uvedené. Pracuje-li na dohodu o provedení práce, zaměstnavatel ze mzdy srazí srážkovou daň ve výši 15 procent. Tím je daňová povinnost vyrovnána a není nutné podávat daňové přiznání. Z dohod o provedení práce se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Nevýhodou práce konané na dohodu je skutečnost, že nelze uplatnit slevy na dani.
Ani případ že důchodce musí podat daňové přiznání neznamená, že nějakou daň skutečně zaplatí. Vyplývá to z toho, že i důchodce může uplatnit slevu na dani na poplatníka, a v případě splnění podmínek i jiné slevy a položky odečitatelné od základu daně. Za rok 2010 to znamená, že ze zdanitelných příjmů (superhrubá mzda u zaměstnání nebo příjem po odpočetu výdajů u podnikání) do výše 165 600 korun se daň vynuluje slevou na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Pro rok 2011 se vynulují příjmy do výše 157 600 slevou na poplatníka ve výši 23 640 korun.
S daněmi může zamíchat i penzijní připojištění
Do zdanitelných příjmů z kapitálového majetku, které podléhají dani z příjmů, se započítává dávka penzijního připojištění snížená o zaplacené příspěvky účastníka a o státní příspěvky (v případě jednorázové výplaty všech prostředků). Pokud by se tato dávka vyplácela pravidelně jako penze, rozloží se dávka a příspěvky účastníka a státní příspěvky na vymezený počet měsíců pobírání penze.
