Praha – V souvislosti s důchodovou reformou chce stát sjednotit daň z přidané hodnoty na 20 procentech. Do nižší sazby daně ale spadají kromě základních potravin také třeba léky. Podle propočtů lékárnické komory za ně tak pacienti ročně zaplatí o 1,5 miliardy korun navíc. Zdravotní pojišťovny pak dají navíc 3,5 miliardy. Celkem tak do státního rozpočtu ze zdravotnictví odplyne pět miliard korun.
„V situaci, kdy se ve zdravotnictví velmi obtížně hledají peníze na úhradu nákladných terapií a mzdy zdravotníků, je zdanění zdravotního pojištění obtížně pochopitelným návrhem,“ upozornil prezident České lékárnické komory a viceprezident Svazu evropských lékárníků Stanislav Havlíček. Zároveň varoval, že výdaje pojišťoven stoupnou nejen přímým navýšením plateb za léky, ale také zvýšením počtu pacientů, kterým budou pojišťovny vracet peníze po překročení ochranného limitu spoluúčasti.
Příliv několika miliard podle něj státní finance nevyléčí. Státní rozpočet dostal od zavedení DPH na léky v roce 2004 a po jejím zvýšení v letech 2008 a 2010 už finanční injekci z účtů zdravotních pojišťoven ve výši zhruba 20 miliard korun, které odtekly z kapitoly na léky.
Havlíček vidí řešení v tom, že léky hrazené z veřejných peněz budou osvobozeny od DPH. Pojišťovny tak ušetří pět miliard, které by jinak musely poslat státnímu rozpočtu. „Těchto pět miliard ročně státní rozpočet nespasí. A pro financování lékárenské péče a rozvoj efektivního využití odborného potenciálu farmaceutů by pro začátek stačily,“ shrnul.
Stát by mohl změnit výpočet doplatků na léky
Podle poslance a místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Marka Šnajdra (ODS) ale lékárnická komora straší něčím, co je zatím v nedohlednu. Daň podle něj stoupne nejdříve za deset měsíců, takže je zatím dost času přizpůsobit tomu cenotvorbu, aby doplatky pacientů nestouply. Roli také podle něj bude hrát reakce pojišťoven na zvýšení daně.
Dopady změny DPH na pacienty jsou zatím nejisté
„Já musím tohle strašení České lékárnické komory odmítnout, protože ono předjímá něco, co doposud neexistuje. Je nepochybné, že pokud se zvýší DPH o 10 procent, zdravotní pojišťovny na to budou muset reagovat nejen v oblasti lékové politiky, ale i v oblasti dalších vstupů. Až podle způsobu reakce bude možno říct, jestli vůbec k nějakému dopadu na pacienty dojde,“ tvrdí Šnajdr.
Stát se navíc bude snažit dopady na zvýšení DPH na pacienty zmírnit podobně, jako to zamýšlí v sociální oblasti. Změnit by se mohl třeba výpočet ceny léků, což je podle Šnajdra už zakotveno v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Nyní se do ceny léků počítá obchodní přirážka a DPH, z toho vychází úhrada z pojištění. Pokud by to bylo nadále, s růstem DPH stoupne cena, ale úhrada je stejná, takže pacient rozdíl doplatí. To by se ale mohlo podle Šnajdra změnit. „Uvažuje se o jádrové úhradě, kdy se stanoví cena přípravku bez marže a DPH. Výsledná cena a úhrada by se dopočetla podle aktuální marže a DPH,“ podotkl. Podle Havlíčka ale lékárníci ve svých propočtech už s touto změnou počítali. „Pokud přijata nebude, pak naše odhady nejsou zdaleka realistické a celý nárůst úhrady za léky zaplatí pacienti,“ varoval.
Ve valné většině evropských zemí se na léky vztahuje snížená sazba daně z přidané hodnoty. Průměrná sazba DPH na léky se tam pohybuje kolem osmi procent. V Británii, Irsku, ve Švédsku a na Maltě není na léky hrazené z veřejných financí DPH uplatňována vůbec. Základní sazbou jsou léky zatíženy pouze v Bulharsku, Dánsku, Německu a Norsku.
