Atény – Zavřené školy, obchody, úřady a personál v nemocnicích omezen na nejnutnější minimum – tak vypadá další stávkové ráno v Aténách. Řecko dnes ochromila už desátá generální stávka za poslední rok, tedy od chvíle, kdy se začalo hovořit o nutnosti záchrany extrémně zadlužené země eurozóny. Protesty se neobešly ani bez střetů demonstrantů s policií, což si vyžádalo několik zranění. Stávkujícím se nelíbí úsporná opatření, poukazují na to, že dopadají hlavně na chudé, a ostře radí vládě, aby si pro peníze zašla také k bohatým.
Řekové proti úsporám zápalnými pumami a kameny
Podle některých odhadů až na 100 tisíc zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru, studentů i důchodců dnes pochodovalo ulicemi Atén. Proti demonstrantům musela na několika místech zasahovat policie. Proti nespokojencům, kteří po ní házeli kameny, plastové láhve i zápalné pumy, nasadila slzný plyn. Demonstranti zdemolovali několik autobusových zastávek a lehce zranili několik policistů.
Dnešní protesty se projevily také v dopravě. V Aténách dnes jezdí městská doprava jen ve velmi omezené míře. Lodě zůstávají v přístavech, vlaky ve stanicích. Na čtyři hodiny, od 12 do 16 hodin SEČ, se zastavila i letecká doprava.
GALERIE
videogallery_22913
Odbory poukazují na to, že se Řecko propadá do pracovního a společenského středověku. „Odbory, pracovníci, důchodci a nezaměstnaní se spojili. Jsme odhodlaní pokračovat,“ pohrozila vládě velká zastřešující odborová organizace GSEE. „Lidé a jejich potřeby musí stát nad zisky a čísly,“ dodaly odbory.
Úspory decimují ekonomiku, volají nespokojení Řekové
Řekové jsou zoufalí
„Nesouhlasím s taktikou okupování náměstí, ale my musíme demonstrovat. Průměrný Řek je uštvaný úspornými opatřeními,“ prohlásil právník Petros Panoutsos.
Řekové se bouří proti utahování opasků, které vláda zemi naordinovala, aby se ve zdraví dostala z hluboké dluhové krize a vyhnula se hrozbě státního bankrotu. Tváří v tvář stávkám a statisícům lidí demonstrujícím v ulicích socialistická vláda loni zvedla daně a snížila mzdy i penze. Škrty byly podmínkou pro to, aby Řecko získalo pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 110 miliard eur. Půjčku chce země splatit už v roce 2016, stále častěji se ale mluví o tom, že se jí to nepodaří a že záchranný úvěr bude splácet až o pět let déle.
„Vláda nemá žádný prostor pro změnu politiky,“ upozornil analytik Costas Panagopoulos z organizace Alco Pollster. „Většina Řeků věří, že břímě není rovnoměrně rozloženo, a to je problém,“ dodal. Řecko chce do roku 2015 snížit rozpočtový deficit na tři miliardy eur z nynějších 17. Podle analytiků zemi čeká pět až deset hodně krušných let.
Řecko v zajetí nezaměstnanosti a recese
Řecko navíc sužuje vysoká nezaměstnanost, která sociální napětí ještě více vyostřuje. Loni v říjnu, což je zatím poslední měsíc, za který jsou data k dispozici, vystoupala na 13,5 procenta, tedy na rekordní úroveň od doby, kdy řecké úřady údaje o nezaměstnanosti začaly zveřejňovat. Řecko patří v rámci eurozóny k zemím s nejrychleji rostoucí nezaměstnaností. Mezi třetím čtvrtletím 2009 a 2010 vyskočila o více než 3 procenta.
Řecko navíc kvůli drastickým úsporným opatřením zůstává v hluboké recesi. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt černé ovce eurozóny propadl v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 6,6 procenta, tedy nejvíce od startu zavádění úspor do praxe.
Nad Řeckem se stále vznáší hrozba státního bankrotu
Ani po roce bolestivých úsporných opatření se Řecku zcela nepodařilo odvrátit hrozbu státního bankrotu. Čas od času se k diskusi o něm politici i ekonomové vrací. Naposledy v úterý prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, že by restrukturalizace řeckého dluhu měla být posuzována v kontextu komplexního záchranného balíčku pro euro. Začátkem roku se v médiích objevily zprávy o tom, že bankrot Řecka už navrhuje i šéf Evropského fondu finanční stability Klaus Regling. Jeho plán se dokonce setkal s podporou finančních ministrů eurozóny.
Georgios Provopoulos, guvernér řecké centrální banky:
„Restrukturalizace dluhu by mohla zažehnout nekontrolovatelný řetězec reakcí, které by mohly odstartovat nový dlouhodobý cyklus nedostatku důvěry pro budoucí řeckou ekonomiku.“
Řecká vláda nicméně stále pevně věří, že se z finančních problémů dostane bez restrukturalizace dluhů. Řecký premiér Jorgos Papandreu prohlásil, že vše, co jeho vláda dělá, činí proto, aby se právě státnímu bankrotu vyhnula. Panují totiž obavy, že restrukturalizace by Řecko připravila o důvěru trhů a uvrhla ho do ještě větších problémů, ze kterých by se jen těžko vzpamatovávalo.
Stávka v Řecku