Praha – Sjednocení daně z přidané hodnoty na dvacet procent, tedy na dvojnásobek oproti současnému stavu obchodníci nemohou absorbovat. Jejich průměrný zisk totiž už nyní podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeňka Juračky dosahuje pouze jednoho procenta. Zvýšení DPH se tak plně promítne v cenách potravin. Lidé tedy sníží spotřebu a stát na zvýšení sazby nevydělá. Plánované zvyšování sazby se nelíbí ani Potravinářské komoře. Podle jejích odborníků totiž způsobí pokles výroby potravin v České republice a propouštění zaměstnanců v potravinářství. To si ale politici nemyslí. Ekonomičtí ministři se dnes shodli na tom, že by se měla sazba sjednotit co nejrychleji, nejlépe již na konci letošního roku. Slibují si od toho zhruba 58 miliard korun ročně. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) půjde celý výnos na důchody.
Na vyšším DPH budou tratit spotřebitelé, stát i obchodníci
Vyšší DPH také sníží zaměstnanost
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka:
„Výsledkem (sjednocení sazby) bude, že zvýšení DPH se plně promítne do spotřebitelských cen a tomu bude odpovídat následný a očekávaný pokles tržeb maloobchodu.“
Na potraviny se nyní vztahuje snížená desetiprocentní sazba DPH. Juračka se však obává, že při zvýšení sazby z deseti na 20 procent budou lidé méně utrácet a obchodníkům klesnou tržby. „V konečném efektu se s vysokou mírou pravděpodobnosti sníží inkaso DPH u potravin a dojde zřejmě i ke snížení zaměstnanosti v maloobchodním sektoru. To povede ke zvýšení nároků na podporu v nezaměstnanosti,“ upozornil Juračka.
„Prakticky ve všech evropských zemích s výjimkou Dánska a Slovenska je aplikována na potraviny snížená DPH, v řadě zemí i ve dvojí výši - snížená na potraviny a dále snížená nebo i nulová na vybrané základní potraviny,“ tvrdí mluvčí komory Dana Večeřová. Například na Slovensku se podle ní po zavedení jednotné sazby daně propadl prodej některých druhů potravin až o 30 procent a tamní obyvatelé začali jezdit potraviny hromadně nakupovat do příhraničních oblastí v sousedních zemích.
Zvýšení sazby navíc podle Večeřové nejspíš způsobí růst dovozu potravin do ČR. V loňském roce přitom bylo do Česka dovezeno zemědělských výrobků a potravin téměř za 141 miliard korun, což bylo nejvíce v historii. „Výsledkem tedy bude významné a dlouhodobé, popřípadě i trvalé narušení trhu v ČR s ekonomickými dopady do podnikatelské sféry i objemu inkasovaných daní, s trvalým poškozením konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a zemědělství,“ uvedla Večeřová.
Sjednocení sazeb podle analytiků zvýší výdaje každého Čecha o 250 až 300 korun měsíčně. U důchodců, kteří utrácejí především za bydlení a potraviny, by měl být podle nich dopad do výdajů zřejmě ještě vyšší. Podle odhadu institutu CERGE-EI však bude dopad zvýšení DPH na průměrnou domácnost činit více než 400 korun za měsíc.
Některé potraviny se budou dále danit deseti procenty
Jednotná vyšší sazba se přitom některým základním potravinám vyhne. Patří mezi ně například mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na deseti procentech. Tento systém daňových výjimek u potravin však Juračka označil za nešťastný.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka:
„Mám obavu, že by měla k tomu následovat vyhláška s přesným popisem položek potravin, co patří a co ne do snížené sazby. Lepší by už snad i bylo, aby žádné výjimky v tomto případě neexistovaly. […] Bude se muset předělat pokladní software, nemluvě o velké řadě případů, kdy se doklad vypisuje a počítá ručně.“
Potravináři dávají svazu za pravdu. Podivují se například, proč se má snížená sazba vztahovat jen na konzumní mléko, jehož spotřeba trvale klesá, a ne na ostatní mléčné výrobky. Otázkou je prý také, proč nemá být nižší sazba zachovaná u nezpracovaného ovoce mírného pásma - na rozdíl od zeleniny, včetně například v Česku ne příliš rozšířeného chřestu či artyčoků.
DPH je pro rozpočet nejužitečnější daní
V současnosti užíváme v Česku dvě sazby DPH. Základní sazba činí dvacet procent. Snížená desetiprocentní sazba se nyní vztahuje vedle potravin například na léky, ubytovací služby, vodu, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči. DPH je zdaleka nejvýznamnější formou daňových příjmů veřejných rozpočtů. Loni stát na dani z přidané hodnoty vybral 270 miliard korun, což je 39 procent celkového inkasa daní, podotkl analytik Patria Finance David Marek.