Ekonomika EU letos poroste o 1,8 procenta

Brusel – Hospodářství Evropské unie by letos mělo vzrůst o 1,8 procenta. Sedmnáctičlenná eurozóna si pak polepší o 1,6 procenta. Odhaduje to Evropská komise, jejíž aktuální prognóza je mírně lepší než ty odhady, které evropské ekonomice prorokovala loni na podzim. Komise nicméně zároveň upozorňuje, že současné nepokoje v severní Africe, které provází růst cen ropy, by mohly křehké oživení zbrzdit.

„Po zpomalení růstu ve 2. polovině loňského roku hospodářské oživení v EU znovu získává půdu pod nohama. Zatímco vývoz by měl znovu oživení podporovat, významnou měrou se na něm v letošním roce začne více podílet i domácí poptávka,“ prohlásil eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn s tím, že výsledkem těchto změn bude udržitelnější růst.

Hlavním tahounem unijní ekonomiky bude letos stejně jako v loňském roce Německo. Německá ekonomika loni rostla nejrychleji za posledních 20 let, přičemž HDP vzrostl o 3,6 procenta. Letos by si Německo mělo slušné tempo růstu udržet. Evropská komise mu prorokuje růst o 2,4 procenta. Francouzská ekonomika, která je druhá největší, by si měla polepšit o 1,7 procenta.

Oživení povzbudí inflaci

S hospodářským oživením ovšem začínají citelně růst i ceny spotřebního zboží. Inflace by měla letos dosáhnout na 2,5 procenta v celé evropské sedmadvacítce a na 2,2 procenta v zemích platících evropskou jednotnou měnou. Růst cen by se tak měl pohybovat nad takzvaným inflačním cílem Evropské centrální banky, který činí dvě procenta. Je tak velmi pravděpodobné, že ještě letos z historických minim vzrostou úrokové sazby.

Zbrzdí oživení drahá ropa?

Prognózu komise by mohlo nabourat pokračování nepokojů v severní Africe a na Blízkém východě. Nepokoje již zásadně ovlivnily těžbu ropy v Libyi, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), a vyvolaly neklid na trzích. Pokud by cena ropy zůstala v důsledku nepokojů vysoká delší dobu, mohlo by se to projevit i na hrubém domácím produktu. „Samozřejmě že to má dopad. Ale v Evropě je stále relativně malý,“ uvedl Rehn.

Kritická by pro Evropskou unii mohla být hranice kolem 200 dolarů za barel, kam by se ceny mohly podle ekonomů dostat v případě, že nepokoje zasáhnou i největšího světového vývozce Saúdskou Arábii. Prognóza Evropské komise je postavená na cenách přes 100 dolarů za barel. V současnosti se barel ropy Brent obchoduje za 112 dolarů, zatímco americká ropa WTI, která minulý týden prolomila hranici 100 dolarů, se obchoduje za 97 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...