Boj o post šéfa MMF oficiálně začíná

New York - Boj o nového šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes oficiálně začíná. Instituce tak hledá náhradu za bývalého šéfa Dominiqua Strausse-Kahna. Tomu minulý týden zlomilo vaz obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v luxusním newyorském hotelu. Největší šance má zatím Francie. Země galského kohouta si tak možná post udrží. Zástupci čtyřiadvacítky zemí a organizací, kteří o udělení vlivného postu rozhodují, přijímají kandidatury do 10. června. Křeslo v čele instituce chtějí mít obsazené ještě před začátkem prázdnin.

Nový šéf zachrání evropské hříšníky

O fondu se v poslední době mluví především jako o zachránci zadlužených evropských zemí. Nový lídr prestižní instituce může ovlivnit současnou politiku fondu. „O tenhle post bude soutěžit celý svět. Je třeba si uvědomit, že rozvíjející se země mají velmi odlišné zájmy,“ tvrdí Daniel Gros z Centra pro studium evropské politiky.

Výběrovou proceduru už správní rada MMF zvolila. Výběr proběhne transparentně a na zásluhovém principu, což podle některých odborníků znamená, že do čela globální instituce podle nepsaných pravidel znovu zamíří Evropan. Ten stál v čele fondu od jeho vzniku po druhé světové válce. Američané na oplátku vedli Světovou banku.

Německá kancléřka Angela Merkelová:

„Za situace, kdy máme problémy s eurem, bychom měli zvolit evropského kandidáta.“

Mít v čele fondu svého krajana by ale chtěl každý stát. Tato tradice je tak v posledních dnech terčem velké kritiky, a to zejména ze strany rozvojových zemí. „Rozvojové země by měly mít své zastoupení v nejvyšších patrech,“ bouří se ale mluvčí čínského ministerstva zahraničí Tien Jüová. Proti nepsanému právu se bouří i Japonsko, Brazílie, Jihoafrická republika, Turecko, Mexiko nebo Chile.

Evropa využívá pomoc fondu nejvíce

„Evropané by měli uznat, že kromě toho, že jsou největším akcionářem fondu, jsou i jeho největším dlužníkem, takže už nemají automatické právo fond vést,“ tvrdí navíc Daniel Gros. Více než 60 procent všech úvěrů od MMF směřuje do Evropy. Země starého kontinentu od fondu získaly již 130,2 miliardy z celkových 194,7 miliardy eur. Jen třem zemím eurozóny - Řecku, Irsku a Portugalsku - fond slíbil dalších 75,9 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které zveřejnil internetový server německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Finanční prostředky z měnového fondu však v rámci Evropy neputují jen do zemí platících eurem. Úvěry získaly i Polsko, Ukrajina a Rumunsko. Největší úvěr však fond neposkytl evropské zemi, ale Mexiku. Tamní vláda může využít úvěrovou linku v hodnotě 51,5 miliardy eur.

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by si však ani nový šéf fondu z rozvojových zemí nemohl dovolit opomíjet problém eurozóny. Vyřešit dluhové potíže je totiž v současnosti hlavním úkolem MMF. Kdyby navíc vývoj v periferiích eurozóny nabral nekontrolovatelný spád, mohl by rozpoutat další globální krizi. To by však rozvojové země těžce pocítily.

Francie chce do čela MMF prosadit první ženu

Za hlavní favoritku v boji o nejvyšší funkci v MMF je označována francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Ta by se stala první ženou v čele fondu. „Ona je člověk, který doopravdy umí naslouchat. Má velmi lidský přístup a vysoké etické standardy. A to je velmi důležité, protože právě takoví lidé jsou pro ostatní skuteční vůdci,“ tvrdí právník CNN Dominique Borde.

Uvažovalo se také o jejím tureckém protějšku Kemalu Dervisovi. „Spekulace o nástupnictví v MMF mě zahrnuly do skupiny osob s vhodnými zkušenostmi pro tuto funkci. Kandidátem však nejsem a ani nebudu,“ odmítl však o post usilovat Dervis. Strausse-Kahna v čele fondu prozatím nahradil Američan John Lipsky.

Strauss-Kahnovi hrozí až 25letý trest

Bývalý šéf fondu a donedávna horký kandidát na francouzského prezidenta Dominique Strauss-Kahn zatím zůstává v New Yorku v domácím vězení. Propuštěn byl v pátek na kauci. Pokus o znásilnění, za který mu hrozí až pětadvacetiletý trest a který Strauss-Kahn popírá, před soudem bude obhajovat 6. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...